S prvními příznaky otravy
lehám si do trávy
doprostřed rozkvetlé louky
pohled svůj přišpendlím k nebi
v hlavě mám brouky
nejde to jenom tak opravit
žel bohu... nebo snad že by?

Rád bych si nedělal obavy
jde o hmyz bodavý
nestačí repelent Biolit
chemie v hlavě je k ničemu
sprej můžu vyhodit
havěti v hlavě se postavím
strach je lhář, já věřím Nietzschemu

Vodkou si dodávám odvahy
zve(dno)ut se z „podlahy”
breberky vytřepat z hlavy
injekce klidu mě dostane z krize
(duše, v ní) zdraví

Ačkoli jsem slabší povahy
dokáži zatočit s obtížným hmyzem...