Slza malá, slza stékající po tváři,
kdo vlastně ví, co všechno obnáší!

Je v ní všechna hořkost světa,
bolest, smutek, špatně vyslovená věta!
Neštěstí, beznaděj, marné čekání,
hledání, prázdnota, zklamání!

Pláč smáčí řasy, uklidní duši,
proč vlastně přišel, málokdo tuší...

Ví to ta první slzička,
ta malá, co vedrala se pod víčka.
Už není vidět, uschla na tváři.
Zapomeň na žal, usměj se, oči ti zazáří.

Krásných chvílí je dosti,
věcí, při kterých ses kdysi smál/a do sytosti.
Vzpomeň si na ně, byly tak hezké,
zapomeň se smíchem na chvíle teskné.