Dva rody, dva mladí a jedna láska
Pod tíhou příběhu Verona praská
Nešťastnou lásku ta pravá spraví
Kdo už nedoufal nyní slaví
Však hořkou chuť mají konce
Smrt si vezme oba milence

Dva jimž první setkání se stalo osudem
Spojeni láskou však nepřátelé svým rodem
Julie jež na prsou znak Kapuletů nosí
Romeo jež za Monteky nepřátele kosí

Ona půvab od anděla vypůjčený měla
Před jeho odvahou celá zem se chvěla
Setkaly se oči a prolnuly se světy
Napojení myslí bez jakékoliv věty

Zahrada němý svědek jejich vyznání
Že svou lásku vždycky ubrání
Slib věrnosti vyměnili si oba
Ten již nezmění žádná doba

Romeo uchvácen a lapen navěky
I probudil se cit odvěký
Ten jenž na rodokmen nehledí
Jenž žádnou nenávist nedědí
Julii též zasáhl lásky osten
Na důkaz toho snubní prsten

Otec Vavřinec jediná naděje
Že sňatek se tajně uděje
Však jakou váhu má vzplanutí
Když k věrnosti nikoho nenutí
Proto slib jenž věrnost zaručí
Je to co chůva doručí

Druhý den tajně spolu oddáni
Štěstí však nemá dlouhé trvání
Romeo ztratí věrného svého druha
Tybaltovu smrt míří oznámit sluha

Pro Romea padl rozsudek vyhnanství
Žít dál bez ní, hrdinství
Romeo však radši smrt než odloučení
Přesto nakonec dojde k rozloučení

Otec Julii k sňatku nutí
Že mu Parise po chuti
Že jeho rozkaz zní stroze
Paris přijede ve svatebním voze
Ona stane se mu ženou
A možnost další nemá jinou

Julie však slib už dala
Proto Vavřince již kvapně vyhledala
Že smrt najde spíše raději
Než v druhém manželství naději
Vavřinec jinou možnost již nevidí
Než ať Juliinu smrt všichni potvrdí
Do rukou vtiskne jí lahvičku
Kterou má vypít za chviličku

Julie zoufalstvím je vedena zpět
V ruce připravený prudký jed
S myšlenkou na svého muže
Padá v bezvědomí na lože
Vyhasla krása té jež spí
Té jež na slibu lpí

Chůva vyzývá Julii ke spěchu
Najde ji však bez dechu
Všichni pro dívku velmi smutní
Pohřbena a květy u ní

Romea zastihla tato chmurná zvěst
Že mrtva nejkrásnější z nevěst
Romea umrzelo jeho bídné žití
A rozhodl se za Julií jíti
V lékárně rozhodl svůj osud
Že nebude žít jak dosud
Jeho místo je vedle milé
Zde chce trávit poslední chvíle

Zde spatří Parise svého rivala
Jehož ženou by byla bývala
Jeho spanilá spící víla
Romeo dokončí svého zkázonosného díla
V krvi leží zde šlechtic
A umírá Montekův dědic

Poslední polibek než víčka spadnou
Držíc v náručí Julii chladnou
Padla hlava na Juliino tělo
Které se již tuze chtělo
Julie probouzí se už pomalu
Upadá do nekončícího se žalu
Romeův život už navždy zhasl
Zde dýka již si nesl

Marně otec Vavřinec se snaží
Pro Julii je smrt snazší
Poslední pohled patří jen jemu
Krev obarví části bílého lemu
Julie odhodlaně však rukou třesouce
Zabodla si dýku do srdce

Hrůznou scénu všech oči vidí
Zmařený život tří mladých lidí
Romeo v rukou stále jed
Paris též leží zde bled
Mezi nimi jak bílá růže
Julie věrně doprovodila svého muže

Nad těly dětí rodiče truchlí
Jejich milovaní teď strnulí a ztuhlí
Dávné nepřátelství spojila tragédie
Ta jíž celá Verona žije
Kdo vlastně nese těžkou vinu
Za smrt Romea a Juliinu...