Došla mi slova,
už nevím co psát.
Však jedno vím jistě,
už nenechám si lhát.
Jak Fénix z popela
já vstanu zase.
A budu se těšit
té vší kráse.
Kterou si najdu sama.
Ty vaše lži
už dále nesnesu.
A tak se loučím,
hledajíc klid.
Hledajíc srdce,
se kterým mohu být.
Už nechci nikdy
zažívat bolest.
A jen čekám
na tu poslední
RATOLEST.