Někdy říkáš ano, někdy zase ne,
měníš své názory jako příliv a odliv.

Jak změnit věci k lepšímu, když nemluvíš?
Jak zastavit ty nejistoty, když nevím, na čem jsem?

Podíváš se na mě a žádná slova nevycházejí,
necháváme za sebou ty hezké chvilky,
ten čas, který jsme si navzájem věnovali.

Mlčíš a já nevím, co dalšího dělat,
stojím na samém okraji a nevím,
jak zastavit tu bolest tam uvnitř.
Co dalšího dělat mám.

Odvracíš se a přitom jediné, co chci, je upřímnost.
Jen slyšet, zda to mezi námi vzdáváš
nebo ti na našem vztahu stále záleží.

Už nechci další boj, nechci slyšet, že už máme dost.
Skládám zbraně, protože žádná zbraň ani nic podobného
proti Tobě nefunguje.

Protože jediné, na čem mi stále záleží, jsi Ty.
A věř mi nebo ne, ale je zbytečné
hledat takovou lásku u někoho jiného,
když Tě ve svém srdci stále mám.

Můžeš se snažit změnit svou mysl,
můžeš se přetvařovat,
můžeš se snažit změnit hodně věcí,
ale nikdy nezměníš to, co cítíš tam uvnitř.

Přeji si změnit to špatné,
chci Tě zase vidět, být s Tebou.
Nechávat za sebou jen ty špatné časy.

Přeji si sebrat všechny ty rozbité kousky,
klidně otočit svět, vrátit čas.
Mít zase úsměv na tváři,
mít zpět ty chvíle, kdy jsme se o nic nestarali.
Kdy se svět prostě vypnul a byli jsme jen Ty a já.