Když ranní rosa padá

Když ranní rosa padá z okvětních lístků růže,
moje myšlenky patří jenom Tobě...
Říkám si, jak krásně je tomu, co milovat může,
co tak ušlechtilé city nosí v sobě...

Když ucítím vůni lehkého večerního deště,
po městě se rozprostírá jenom klid,
a já chci, abys mě líbal, ještě a ještě,
chtěla bych s Tebou už navždy být...

Protože tak jako měsíček
nemůže existovat bez nočního nebe,
přesně tak já nemůžu žít,
když nemám TEBE!!!