Noc

Sen se mi zdál,
lehký větřík vál,
vlasy čechral,
a neubližoval.
My na nebe
dívali se,
bez chyb jsme byli,
v klidu vydrželi.
Západ slunce dávno byl,
když se déšť spustil,
my tam pořád leželi
a na vycházející hvězdy se dívali.
Budoucnosti
jsme se tehdy nebáli,
důvod nebyl,
vážím si těch krásných chvil.
Kdo jsme my?
Lidé nás štěstím a přátelstvím nazvali...