Už když jsem se narodil, jsem věděl,
že Tě jednou potkám...
Hledal jsem dlouho.
Našel jsem si Tě,
ač svět milióny cest jest protkán!
Na kraji jedné z nich jsi stála!
Štíhlá jako proutek,
v bílých šatičkách se zmrzlinou
na dmoucích se prsou,
s nejzáhadnějším a nejkrásnějším
úsměvem v tváři,
jenž mi dodnes jak Jitřenka září...