Po nocích ti píši tajné řádky,
které nevezmu nikdy zpátky.
Proč mám stále jen pořád snít,
když tě chci stále u sebe mít?

Když slunce ráno na oblohu vyjde,
s ním krásný nový den přijde.
Vždy když si vzpomenu na tebe,
podívám se na nebe.

Slunce venku krásně hřeje,
vždy když si mé srdce něco přeje.
Přeji si, co asi nikdy nemohu mít,
proto s tebou teď nemohu být.

Chtěl bych získat tvé srdce,
toto už víš dávno přece.
Projít s tebou svět rájem,
jen když budeš mít zájem.

Tvé srdce budu ve dne v noci chránit
a před zlými lidmi tě bránit.
Pocit tvého bezpečí ti chci nabídnout,
jen když tě mohu celou v náruči obejmout.

Uběhly již dva roky, mám pár chvil,
jen bolest a smutek v srdci mi zbyl.
Chtěl bych mít pár šancí tě vidět,
proč se musím tak moc stydět?

Chtěl bych hladit tvé konečky vlasů
a při tom nevnímat nic, kromě tebe a tvého hlasu.
Přeji si po tvém boku být,
vždy kam budeš chtít jít.

Doufám, že přát si být s tebou, není jen pouhý sen,
chci, aby se mi splnil, v ten krásný den.
Doufám, že brzy ten krásný den nadejde
a navždy smutek a bolest ze srdce odejde.

Moc mému snu být s tebou, už nevěřím,
přesto v zázrak, který jednou přijde, uvěřím.
Pomalu boj o tebe vzdávám
a toho nejhoršího z tvé strany se obávám.

Dobrou noc a krásné snění,
přeje ti ten, kdo právě s tebou není.
Sladce se mi vyspinkej,
myslí na tebe kocúrik malinkej.