Vím, že jsem Ti byla
jen hračkou pouhou.
Celé ty roky,
když chvíli jsi měl dlouhou.
Stále jsi zkoušel,
co vlastně vydržím.
Jestli se zlomím,
nebo se k Tobě znova připlazím.
Měla jsem tě ráda
a odpouštěla jsem hodně.
Vždy jsem radši odešla,
než podlehla vlastní zlobě.
Teď však je konec.
Okovy praskly.
Opustil jsi mě,
prosit, ať vrátíš se zpět, Tě nebudu.
Však věř, že jednou Tvé oběti povstanou.
A budou Tě soudit.
Za všechny ty rány, které bez milosti dáváš.