Existuje údolí slz,
žije v něm smutný muž.
Žije sám osamostatněn,
v krvi mu koluje černá žluč.

Je to hodný muž, přátele nemá.
Osud se k němu hezky nechová.
Rodinu ztratil,
sám se zhroutil, je smutný,
melancholik toť sám.

Má svůj svět, žije v něm,
je spokojený a uzavřen.
Realitu nevnímá,
práci pro sebe nehledá.
Je starý, opuštěn.

Žije muž s velkým M,
žije sám opuštěn.
Nikoho nemá, žluč má černou,
je smrtí skoro obalen.
Žije muž s velkým M,
s černou kočkou za krkem.
Osud mu smůlu nadělil,
syna ve válce ztratil.
Žije muž s velkým M,
s velkým černým zármutkem.
Ránu na srdci má,
smutek v duši stále má.

Smutnící údolí slz,
žije v něm smutný muž.
Žije sám se smrtihlavem,
v krvi jim koluje smutná žluč.

Je to černý muž, kočku má.
Kočka smrti se hezky nechová.
Smrtihlav tu byl,
život jeho si přivlastnil, byl nudný,
flegmatik toť sám.

Má svůj svět, žije v něm,
je spokojený a svoboden.
Realitu už nemá,
rodinu svou šťastně hledá.
Je mrtvý a šťasten.

Žil muž s velkým M,
žil sám opuštěn.
Nikoho neměl, žluč měl černou,
byl smrtí skoro obalen.
Žil muž s velkým M,
s černou kočkou za krkem.
Osud mu smůlu nadělil,
syna ve válce ztratil.
Žil muž s velkým M,
s velkým černým zármutkem.
Ránu už nemá,
smutek v nebi ho nečeká.