Básničky o zvířatech a přírodě

Dnes královna žabí
poddaným svým praví:

Chovejte se tiše
nezavdejte pýše

Chodí kolem našich vod
nepozvaný lodivod

Zobákem se rozmachuje
divné plány v sobě kuje

Neskákejte nerozvážně
tvařte se dnes trochu vážně!

Z listu na list leknínů
nedávejte za vinu

že vás zmerčí zobák něčí
nikdo z nás ho neobměkčí

ani z trůnu žabího
Pojďte se mnou na pivo!

O žabičce
na lavičce
zpívám píseň
své holčičce
malé jako žabka

když tu kolem ťapká
a je velmi vratká
malá chobotnice
ham a máme po muzice
slupla žabku maličkou
Odchází pryč uličkou

Skáče žába přes švihadlo
je dost štíhlá, žádné sádlo

Koukněte se na divadlo!
Co ji to jen nenapadlo

vzít si ještě z lodi pádlo
jen aby to nedopadlo

v komedii naopak
místo smíchu kvaky kvak

plave žabka svižně znak
hledí vzhůru na přízrak

ještě že ji pádlo skrylo
čáp má v očích bílo

žába dělá zápasníka
co pryč z boje neutíká

Ze švihadla laso má
na stéblo se napíná

Hopky dupky, už je skryta
rodina ji šťastně vítá!

Po obědě odpočívá
zeleňoučká žába líná

Za bříško se drží slastně
vždyť je jí tak krásně

V rybníku je jídla dost
kdybys přišel jako host

můžeš jazyk vypláznout
a taky se pěkně vzdout!

Komu chutná všechen hmyz
spokojeně může číst

Leží se nám dobře
nad námi je modře

Koupel z nebe nevadí
na bříšku nás pohladí

To neznáte veverky,
jsou to malé příšerky,
co po stromech skákají
a různé rošťárny dělají.

S růžovými kanýry
- cizinka mezi stromy,
na jaře rozkvétá,
je něžná, voní.
Se záplavou květů
sklízí obdiv,
tuší,
že kdo ji uvidí,
řekne si,
jak jí to sluší.
Přesto je skromná,
i když parádnice.
Sakura je ráda,
když má společnice.

Potkala veverka veverku,
zhasla každá svou baterku
a potom si povídali,
která co dneska vzali.

Liška lišce povídala,
že si liška lišku vzala,
liška lišce neřekla,
že liška lišce utekla.

Jaro,
léto,
podzim,
zima.
Jdou furt po sobě,
tohle nebude teď jenom vůbec o tobě

Jaro - první teplý měsíc v roce,
hrajeme si v něm divoce.
Po jaru pak přijde léto,
vždycky super je to.
Léto skončí, podzim přijde,
listy na zemi uvidíme.
V zimě - v prosinci - jsou už Vánoce,
půjde se pak sáňkovat někde na kopce.

Jdou káčátka, jdou,
chodit už dovedou,
i létat brzy budou
a zatočí s nudou.