Básničky o zvířatech a přírodě

Barevná podzimní krajina
bránu za létem zavírá,
teploty pomalu klesají,
vlaštovky za teplem létají,
děti se honí s draky
- tak pojďte ven taky...

Ptal jsem se růže, proč chce kvést,
když plátky brzy odpadnou.
Na stvolech s listy posléze
jen šípky z květů zůstanou.

Růže vždy stejně odpoví:
„Svou krásu kolem rozdávám,
každému kdo mě osloví,
tomu i vůni s láskou dám.

Sluníčku chci se ukázat,
byť na jediný den,
i vánku svoji vůni dát,
ať roznáší ji všem.

Vůně je rodnou řečí mou,
a slova lásky v ní.
Kdo těmto slovům rozumí,
ten často přivoní.”

Jel krteček,
na kopeček,
180 v hodině,
zas nevybral zatáčku,
skončil v seně,
a rozmlátil si klapačku.

Podzimní vůně se venku vznáší,
a už brzy přijde měsíc září.
Listy jsou rudohnědě zbarveny,
vypadají jak do nebe šlehající plameny.

Na obloze sluníčko svítí,
nebe je čisté, bez mráčku,
venku kvete plno kvítí,
je to čas dělaný pro lásku.

Hmyz - kolik je jich druhů, spíš milion než stovky,
křídla schovávají pod krovky.
Pod krovkama vzadu
užívají křídla blankytného tvaru.
Tenké, hebké, nesou tvora
do našeho dvora.
I když je všude možně srážka,
koník po trávě skáče a po rybníce létá vážka.

Stačí, že vylétá slunko za obzor,
v té době se objeví tvor.
Né jeden, ale spousty tvorů
nalítnou do našeho dvoru.

Jediný hezký hmyz je motýl,
ten vám nesaje krev a nesedá na týl.
Nejsou hezké jeho larvy,
ale když se rozvine, vezme s sebou barvy.
Ta krásná křídla jsou všem na očích,
i na těch tvých.

Jednoho rána letního
malé ptáčátko k nám přilítlo.
Maminku svou bezmocně hledalo,
létalo dokola, trýznivě pípalo.
To ptáče bylo naprosto bez moci,
a já věděla, že musím pomoci.
Vydala jsem se proto hned na cestu dalekou,
musela jsem najít jeho maminku,
jistě už zničenou.
Najednou zdáli zvuk pípání dolehl,
ptáček kvapem do vzduchu vylétl.
Šťastné shledání to vskutku bylo,
dojetím si mé oko zaslzelo.
Maminka své milované ptáčátko přivítala,
a já se s radostí na cestu zpáteční vydala.
V tom však ke mně přilétla,
na rameno mé usedla.
Kdyby teď uměla mluviti,
bylo by to srdečné: Díky ti!

Tanči, zpívej,
neohlížej se na zábrany,
Je tu přeci léto,
čas lásky a dobré nálady.

Jen tak po lese chodit,
poobědvat jídlo jen tak na dece,
brzo ráno se probudit
a pak projet se na loďce po řece.

Léto už je tady,
připravte si vnady.
Využijte slevy v obchodě
a pak běžte s kamarády k vodě.