Básničky o životě a světě

holčička z ulice velká parádnice
dala si tetovat na bříško zajíce

ten zajíc z plejboje půjde s ní do boje
o přízeň jednoho fešného kovboje

chtěla mít zezadu papouška kakadu
šla proto pracovat na letní brigádu

na stehno opičku hada na nožičku
radost je pohledět na tuhle slepičku

prohrála nakonec než přišel prosinec
kovboj se rozhodl pro jiný zvěřinec

povadla kůžička smutná je opička
upadla na líčka nejedna slzička

Každý své sny máme
a když se stanou skutečností,
tak si užíváme
vysněných věcí do sytosti.

Touhou hořím
jít vstříc mořím,
ponořit se do soli,
ve které nic nebolí.

Ze zdí na mě dýchá
dávná romantika,
rytíři ve zbroji,
kteří se nebojí
pro krásnou dámu
utržit ránu,
jejich grálem jest
spravedlnost a čest.

Kreslím si budoucnost
růžovými barvami,
prožili jsme toho dost,
špatné už je za námi.

Když je rybář pochybný,
pomůže pan porybný.

Existují andělé?
Určitě ano!
Kvůli jednomu vesele
vstávám každé ráno...

Andělé vyhnaní
z ráje
zažili zklamání,
zlá je
samota,
která je obklopila,
dobrota
však je zachránila.

v Egyptě
ve kryptě
leží tam mumie
vzbudí se
nudí se
když do tmy hledí
sedne si
lehne si
žije či nežije
je to tvor
či netvor
čerti snad vědí
..-.

nezná svět
tisíc let
z komory nehne se
její duch
mrtvý vzduch
vůbec rád nemá
do dveří
udeří
do stěny opře se
zavzdychá
do ticha
hluchá a němá
.-

Pokračování básničky

černá skla jsem koupil sobě
budou dobrá v letní době
na slunci už nemračím se
usmívat teď naučím se

díky vám má černá sklíčka
přestal jsem už mhouřit víčka
vrásky kolem očí mizí
nálada zas bude ryzí

je to jistě brýlí změnou
jež mi vždycky připomenou
u optika pěkné chvíle
když jsem zkoušel tyhle brýle

den se třpytí v modré kráse
mně v tu chvíli náhle zdá se
že se dívka přívětivá
ze sluníčka na mne dívá