Verše
 
Kategorie
Básničky 2081 - 2084 / 2084
<<__1__203_204_205_206_207_208__ 209
Ty dny už jsou dávno zpátky,
avšak byly jak z pohádky,
vzpomínky jsou stále jasné,
bylo to tak všechno krásné?

Ten půlrok se změnil k nepoznání,
je to dnes vůbec ještě k mání?
Minulost nejde vrátit,
mohu si smutku chvíle nějak zkrátit?

Krásné chvíle přijdou zpátky zas,
bude v nich ovšem ten vzácný jas?
Ten tvůj pohled mi velmi schází,
kdo to pak ty věci hází?

Při polibku zastaví se čas,
je v tom ovšem velký kaz.
Jen město, ve kterém bydlíš, vím,
300 km, ano, bude to tím.

Tvé jméno slyšet je snad hřích,
marně tě čekám ve dveřích.
Snad nevíš kde bydlím, kde jsem,
nebo se ti nechce do tohoto města, sem?

Ty řeči byly zlé,
řekni mi jen pravdy tvé.
Zapomněl jsi snad?
Ano, byl jsi ten slizký had.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 1:01

Posláno: 45x

Známka: 2,50 od 46 lidí

Autor: © Pavlína Mendlová

OHODNOCENO
Nevěřím na vítězství a prohry,
taky na slzy, co hřejí
a na smích, co bolí.
Nevěřím na pomstu z lásky
ani na realitu, která se stává našimi sny.
Nevěřím tolik v to, co je vidět,
ale věřím víc v to, co vidět není.
Nevěřím na kouzla a čáry,
ale věřím na zázraky a věčnost nadějí.
Nevěřím na smrt čehokoli.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 0:18

Posláno: 76x

Známka: 2,65 od 63 lidí

Přidal: Danča

OHODNOCENO
Růžičko, růže,
člověk se utrápit může,
člověka život tak souží,
že už jen po nebi touží...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 0:16

Posláno: 98x

Známka: 2,84 od 64 lidí

OHODNOCENO
Přátelství je krásná věc. Proč však o něj nestojím...
Jsem snad sobec, co já vím?
Podáváš mi svoji ruku a říkáš - chci být přítel.
Já však otáčím se zády. Zbytečně jsi přišel!

Nemůžu ležet ve tvé posteli, cítit tvůj dech.
To raději spát sama na studených zdech.
Nenaléhej, já nemůžu být jen přítel. To raději tvůj vrah.
Tahle myšlenka mi však nahání strach.
Neříkej mi, že beze mě nemůžeš být,
to já bez tebe nemůžu žít.

Ty trápíš mě, já tebe.
Tak utni to pouto, rozděl nás od sebe.
Vím, nemám právo žádat nic.
Vždycky je někdo, kdo má rád víc.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 0:09

Posláno: 89x

Známka: 2,72 od 67 lidí

Přidal: Tery

OHODNOCENO
Básničky 2081 - 2084 / 2084
<<__1__203_204_205_206_207_208__ 209

Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100

Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD

obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info