Básničky 2021 - 2030 / 2105
Slunce klidně zapadá,
a já stále více propadám teď zármutku.
Tma kraj zvolna napadá,
a já zase utápím se ve svém smutku.
Hned vzala si mě samota,
když jsi navždy odešla,
a mučí duši mou.
Duši, do které jsi světlo dala,
tvá smrt si ho však ráda vzala,
a srdce, o které jsi pečovala,
v bolesti jsi zanechala,
bylas mojí jedinou.
Když jsi navždy odešla,
žal se stal mým pánem,
má láska k tobě nepřešla,
vzlyká nad ztraceným rájem.
A slunce dávno zapadlo,
tak jako každý den,
a mě i dnes napadlo,
proč tu ještě jsem.
a já stále více propadám teď zármutku.
Tma kraj zvolna napadá,
a já zase utápím se ve svém smutku.
Hned vzala si mě samota,
když jsi navždy odešla,
a mučí duši mou.
Duši, do které jsi světlo dala,
tvá smrt si ho však ráda vzala,
a srdce, o které jsi pečovala,
v bolesti jsi zanechala,
bylas mojí jedinou.
Když jsi navždy odešla,
žal se stal mým pánem,
má láska k tobě nepřešla,
vzlyká nad ztraceným rájem.
A slunce dávno zapadlo,
tak jako každý den,
a mě i dnes napadlo,
proč tu ještě jsem.
Potkala jsem dívku.
Ta dívka plakala, oči oteklé, srdce zničené.
Bylo na ní vidět, jak moc ho miluje.
On si ale jen stěžuje, že je mladá.
Nechce ji, protože jí je jen 15 let.
To je ale divný svět.
Dívka zahlédla blízko les.
Nebrala ohledy na pytlákovu lest.
Vběhla do lesa...
Střelba, křik!
Dívka leží uprostřed lesa,
s krvavou ránou na hrudníku.
Nedýchá! Nežije!
Umřela pro lásku.
Ta dívka plakala, oči oteklé, srdce zničené.
Bylo na ní vidět, jak moc ho miluje.
On si ale jen stěžuje, že je mladá.
Nechce ji, protože jí je jen 15 let.
To je ale divný svět.
Dívka zahlédla blízko les.
Nebrala ohledy na pytlákovu lest.
Vběhla do lesa...
Střelba, křik!
Dívka leží uprostřed lesa,
s krvavou ránou na hrudníku.
Nedýchá! Nežije!
Umřela pro lásku.
Proplouvám životem,
dostal jsem ránu,
teď ležím na zemi,
mám špatnou hlavu.
Chtěl bych se zvednout,
ale špatně se hojí,
vzpomínky tlačí mě k zemi,
hrozně to bolí.
Čím víc chci zapomenout,
tím více si vzpomínám,
tu nesmyslnou rovnici
teď denně proklínám.
Co bude nyní dál,
jak budu žít,
zbývá jen naděje,
že bude líp.
dostal jsem ránu,
teď ležím na zemi,
mám špatnou hlavu.
Chtěl bych se zvednout,
ale špatně se hojí,
vzpomínky tlačí mě k zemi,
hrozně to bolí.
Čím víc chci zapomenout,
tím více si vzpomínám,
tu nesmyslnou rovnici
teď denně proklínám.
Co bude nyní dál,
jak budu žít,
zbývá jen naděje,
že bude líp.
V řece plavou ryby,
lidé dělají chyby.
Nechci být zlá,
ale víš, že už jsem bohužel taková.
Nemyslím to špatně,
jen na mě zlost spadne.
Jsi má královna tisíce hvězd
- odpusť mi vše
a pojď se na jedné hvězdě po obloze svést...
lidé dělají chyby.
Nechci být zlá,
ale víš, že už jsem bohužel taková.
Nemyslím to špatně,
jen na mě zlost spadne.
Jsi má královna tisíce hvězd
- odpusť mi vše
a pojď se na jedné hvězdě po obloze svést...
Proč dny a noci smutné jsou,
proč noční můry po mně jdou,
proč osud s náma zamával,
proč neskončí ten stálý žal?
Proč neschováš mě v náruči,
vždyť stesk a bol mě umučí!
Proč nechtějí nám lásku dát,
proč chtějí jen stále brát?
Kdy skončí vláda temnoty a zrady
a slunce prozáří naše sny jak hrady?
Kdy obejmeš mě a otřeš uplakanou tvář,
do mého života zas vneseš jasnou zář?
Myslím na tebe dnem i nocí,
toužím po tobě, po tvé moci,
moci, kterou jen ty máš,
k sobě mě navždy upoutáš.
proč noční můry po mně jdou,
proč osud s náma zamával,
proč neskončí ten stálý žal?
Proč neschováš mě v náruči,
vždyť stesk a bol mě umučí!
Proč nechtějí nám lásku dát,
proč chtějí jen stále brát?
Kdy skončí vláda temnoty a zrady
a slunce prozáří naše sny jak hrady?
Kdy obejmeš mě a otřeš uplakanou tvář,
do mého života zas vneseš jasnou zář?
Myslím na tebe dnem i nocí,
toužím po tobě, po tvé moci,
moci, kterou jen ty máš,
k sobě mě navždy upoutáš.
Proč...?
Vždyť všechno bylo krásné...
Proč...?
Už to tak nesmí být...
Proč...?
To bylo úžasné a už to nesmí přijít...
Proč...?
Se věci změnily...
Proč...?
Vždyť tolik času jsme spolu trávily...
Proč...?
Se Tvůj stín všude skrývá...
Proč...?
Všechno mi Tě připomíná...
Proč...?
Se za minulostí otáčím...
Proč...?
Na Tebe pořád myslím...
Proč...?
Nemůžu zapomenout...
Proč...?
Se zbytečně snažím...
Proč...?
Chci Tě pořád zpátky...
Proč...?
Princezno... Takhle jsem to nechtěla...
Chci vrátit čas... Ale nejde to...
Vždyť všechno bylo krásné...
Proč...?
Už to tak nesmí být...
Proč...?
To bylo úžasné a už to nesmí přijít...
Proč...?
Se věci změnily...
Proč...?
Vždyť tolik času jsme spolu trávily...
Proč...?
Se Tvůj stín všude skrývá...
Proč...?
Všechno mi Tě připomíná...
Proč...?
Se za minulostí otáčím...
Proč...?
Na Tebe pořád myslím...
Proč...?
Nemůžu zapomenout...
Proč...?
Se zbytečně snažím...
Proč...?
Chci Tě pořád zpátky...
Proč...?
Princezno... Takhle jsem to nechtěla...
Chci vrátit čas... Ale nejde to...
Četla jsem knížku.
Byla o dívce.
Ta dívka trpěla, tak jako já.
Víš proč?
Byla zamilovaná.
Tak moc, jako já jsem do tebe.
Ona ho milovala míň, než já miluju tebe.
On ji nechtěl, tak jako ty nechceš mě.
Víš proč?
Nakonec si padnou do náručí.
Ale já zůstanu bez tebe.
Byla o dívce.
Ta dívka trpěla, tak jako já.
Víš proč?
Byla zamilovaná.
Tak moc, jako já jsem do tebe.
Ona ho milovala míň, než já miluju tebe.
On ji nechtěl, tak jako ty nechceš mě.
Víš proč?
Nakonec si padnou do náručí.
Ale já zůstanu bez tebe.
Lásko, lásko! Co se to děje?
Zatáhlo se pro mě nebe?!
Zoufalá se cítím...
Radost neprožívám...
Lásku od tebe necítím...
Život si neužívám...
Chci, abys jako dřív měl mě rád...
Než utopím se v moři slz a výčitkách...
Zatáhlo se pro mě nebe?!
Zoufalá se cítím...
Radost neprožívám...
Lásku od tebe necítím...
Život si neužívám...
Chci, abys jako dřív měl mě rád...
Než utopím se v moři slz a výčitkách...
Sedím si tady a přemýšlím.
Proč ty jsi tam a já tady,
proč naše srdce nejdou dohromady.
Sedím si tady a sním.
S tebou procházkou chtěla bych jít
a vše, co je kolem nás, si s tebou užít.
S tebou si užívat dlouhých letních dnů,
s tebou se rozplývat nad zázrakem snů.
Probouzím se... nejde to.
Protože ty jsi tam a já tady,
naše srdce nejdou dohromady!
Proč ty jsi tam a já tady,
proč naše srdce nejdou dohromady.
Sedím si tady a sním.
S tebou procházkou chtěla bych jít
a vše, co je kolem nás, si s tebou užít.
S tebou si užívat dlouhých letních dnů,
s tebou se rozplývat nad zázrakem snů.
Probouzím se... nejde to.
Protože ty jsi tam a já tady,
naše srdce nejdou dohromady!
Básničky 2021 - 2030 / 2105
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy