Básničky o lásce

Na širé moře vyslala jsem plout svou duši.
Jak daleká je ta cesta, kdo asi tuší?
Den po dni proplouvá vlnami,
jedna malá ji neskolí,
však přes velkou nesnadno se převalí...

Těžké cesty k vítězství jsou.
Která ta cesta je tou mou?
Budu plakat? Budu se bát?
S nadějí v duši musím se po ní dát.

Na cestu staví se mi překážky,
hned bych se vrátila zpátky.
Ten pocit beznaděje žaludek svírá.
Prosím, ať naděje nikdy neumírá.

Láska je cit,
co se nedá nahradit,
každý chce lásku mít
a spokojeně žít...

Když jsou červánky nad krajinou,
nemyslím já na jinou,
než na mou lásku milovanou,
s ní jdou hned problémy stranou,
je to moc krásné někoho mít
a svou malou pohádku spolu si žít.

V kavárně seděla...
Spatřil jsem anděla...
Oči - perly noci...
Rty políbit tak moci,
rudé jako růže,
sametová kůže...
Tvářila se tak nevinně,
má noční bohyně.

Ona miluje jeho, on ji,
spolu se cítí jak v ráji.
Píší překrásný sen
sobě po boku každý den.

Tak už dost, nejdražší lásko, takhle to dál nejde,
mysleli jsme, že to zvládnem a naše bolest přejde.
Že budem silní, že zvládnem to s rodinou,
ale tebe to táhne za mnou a mě zas za Tebou.

Chceme se milovat, divoce i něžně,
ale nechcem ublížit, ty muži a já své ženě.
Cítíme to oba, ten chtíč v nás obou buší,
tak zavíráme oči, zacpáváme si uši.

Jak gejzíry lávy, co ze sopky se syčením vylétly,
našli jsme se po letech a naše osudy se propletly.
Že tě vroucně miluji, tím jsem si už jistý,
nejsou to jen prázdná slova a popsané listy.

Pokračování básničky

Láska na první pohled je tak krásná...
proč jen je obvykle jednostranná...
a tak nezbývá než věřit...
že jednou potkáš toho pravého
a i ty pro něj budeš ta pravá...

Láska je bolest, láska je snění,
je krásná jak andělské pohlazení.
Je to radost, starosti i žal,
je to cit, co lidem bůh dal.
Je jako růže, trny a květy,
jsou to dva roztodivné světy.
Dokáže milovat, dokáže zabít,
umí ty nejhezčí city zranit.
Život bez ní byl by hřích,
je jako jízda na saních.
Ten, kdo bez ní život žije,
je jak vinař, co vodu pije.

Láska je důvod, proč tu být,
s láskou by měl každý žít,
svět se hned hezčí zdá,
když jeden druhého má...

Když je tvé srdce zmatené
a vzduch tak krásně voní,
pak láska to nejspíš je,
třeba ta o mně a o ní.