Básničky o lásce

Láska je mi vším,
teď už dobře vím,
že měl jsem si tě
mnohem víc vážit,
už se budu snažit,
protože miluji tě.

Čekám v Římě na nádraží,
mé srdce buší a buší.
Buší jenom po tebe,
stojím tu, lásko, bez tebe.
To čekání mi nějak neutíká,
že tu se mnou nejsi, je škoda veliká.
Šťastnější já bych byla,
kdybych tě u sebe měla.
Kdybys vedle mne stál,
držel mne za ruku a líbal.
Však brzy zase u tebe budu,
potom už budeme, lásko, jen cestovat spolu.
Miluji tě, kocoure...

Jsi to prostě ty,
co mé srdce stále zahříváš.
Jsi to prostě ty,
co mne šťastnou děláš.
Jsi to prostě ty,
kterého já miluji,
lepší než ty, lásko,
na tomto světě není,
žít s tebou je nádherný,
miluju tě, jsi skvělý <3

S láskou máš naději,
jsi na světě raději,
problémy se ztrácejí,
jen zamilovaní umějí
na plno vše prožívat,
chudý, kdo nemá rád.

Milovat je po cestě jít,
která znamená na plno žít,
kdo miluje, má pocit báječný,
každý vztah je naprosto výjimečný.

Znám jednu krásnou princeznu,
té neublížil bych ani ve snu,
protože je to nejcennější, co mám,
svou nehynoucí lásku jí vyznávám.

Je krásné, když se dva milují
a lásku si slavnostně slibují,
ta posvátná chvíle potěší
i zarputilce největší.

Dělí nás od sebe míle,
chybí mi společné chvíle.
Dlouhá doba, když jsi pryč,
je to na mě jako bič.

Nevím, co se stalo,
zamiloval jsem se, a ne málo.
Já už nevím kudy dále,
miluji tě a to stále.

Jsem odkázán jen na tvé psaní,
tvá odpověď je moje přání.
Vezmu tě i na kraj světa,
nestačí ani tato věta.

Jsi jak vycházející sluníčko,
jako hvězda jasná.
Miluji tě, Markétko,
je to láska jasná.

Jsem s jednou krásnou princeznou,
co tvářičku má líbeznou
a voní jako luční kvítí,
je štěstí ji míti.

Některé věci si přejeme
a ani se nenadějeme
a najednou je máme,
je už pak na nás jen,
jak dopadne ten sen,
zda se s ním vypořádáme.