Básničky o lásce

Naše společné chvíle
jsou mým bohatstvím,
tváří se vždy tak mile
a já už teď vím,
že na celém světě miluji
jen a jenom ji.

Láskou cítím
že se vznítím,
srdce jásá,
je to krása!

Nosím Tě ve svém srdíčku,
v sobě i na sobě,
oba v trochu jiné podobě,
lásko má jediná,
jsi studna mých přání,
jsi mou horkou dlaní,
jsi požár, co zachvátí
mé srdce láskou,
něžnou kráskou,
jsi jak všechna
má splněná přání,
jsi mým vesmírem,
jsi mým velkým pokladem,
jsi mým medvídkem,
jsi můj talisman pro štěstí,
jsi mou sladkou neřestí.

Lásku mám a s ní se cítím
tak šťastná, obalená kvítím,
brzy se asi vznesu k nebi,
jak nádherně uvnitř je mi.

Náhle přede mnou stála,
andělem z nebes se zdála,
tak nádherná a čistá,
co chce, si byla jistá...

Láska, nejkrásnější cit,
který by chtěl každý mít,
ale nestačí pouze mít rád,
musí se pro to i něco udělat.

Dlouho jsem nepotkal
někoho,
komu bych srdce dal
bez toho,
abych se obával.
Ale pak přišla ona
a s ní
jako by se změnila doba,
to se ví,
skutečnost je teď snová.

Lásky si vážím
a vždy se snažím,
aby byla,
taková,
zkrátka snová,
o jaké jsem snila.

Milostné vzplanutí
každého donutí
změnit své návyky,
zbytečné jsou cavyky.

Láska mi pocit štěstí dává,
proto ji mám tolik ráda
a nedokážu si představit,
že bych ji někdy neměla mít.