Verše

Každý, kdo lásku má,
na sobě poznává,
jaká je kouzelná,
nenapodobitelná.

Utrpení pro anděly
vidět, že tu nejsme šťastní
utrpení přihlížet
jak rychle svět se mění
cizí štěstí všichni chtěli
když nemohou mít své vlastní
utrpení pochopit
že naděje už není

Utrpení pro anděly
zjistit, že všichni jsou lháři
utrpení pozorovat
jak všem nervy pění
márnice s mrtvými těly
které nezabilo stáří
přestávají věřit
že svět k lepšímu se změní

Utrpení pro anděly
pozorovat, jak jsme krutí
utrpení sledovat
to sobectví a pýchu
a teď máme, co jsme chtěli
k pokoře nás nedonutí
nepřiznáme vinu
výstava smrtelných hříchů

Utrpení pro anděly
opatrovat tyto duše
utrpení spatřit peklo
přímo pod hvězdami
místo aby odletěli
udělaj to jednoduše
budou čekat
dokud se tu nezničíme sami...

Venku sněží,
ten čas běží,
zima v plném proudu je,
mráz po oknech maluje.

Když pánbůh vyslyší tvé volání
a splní ti největší přání,
svět se hned nádherný zdá
a budoucnost tak jasná.

Přátelství je dar,
zavolej mu zdar.

Přátelství si chráníme,
svoje srdce raníme.

Mám vás všechny ráda,
ale nejvíc svého KAMARÁDA.

Po tvém odchodu se nebe navždy rozplakalo
Promočeným kapesníkem otírá si slzy
Nikdo nikdy nepochopí, proč se ti to stalo
Nikdo nikdy nepochopí, proč už takhle brzy

Každý dobrý přítel, kamarád a nebo známý
Cítí, že bez tebe bude mu kus duše scházet
Nelze zapomenout dny, kdy byla jsi tu s námi
Nečekaný knockout v lehké střední těžké váze

Byl vyhlášen státní smutek. Veřejnost je v šoku
Vlajky visí na půl žerdi. Je to tragédie
Bez výjimky každému se třpytí slza v oku
Naše drahá Naděje dnes zemřela... ať žije

V zástupu smutečních hostů při posledním rozloučení
Není nikdo, kdo by nebyl zahalený v černé
Děti prohlíží si parte místo svého vysvědčení
Nádherných smutečních kytic množství nepřeberné

Oko nezůstalo suché s dojemnou smuteční řečí
Srdcervoucí píseň v mollu doprovází kondolence
Naděje je pohřbena a truchlící u hrobu klečí
Beznadějně roní slzy na krásné smuteční věnce

Co teď s námi jenom bude? Vzpomínáme na tebe
Nezbývá nám nic než doufat, že se rány zahojí
Měla zemřít poslední. Šla příliš brzy do nebe
Bez tebe je s námi amen... Odpočívej v pokoji...

Postavím hráz a zbourám ji tím,
že si tě víc než kdy všímám,
někdy říkám ti víc, než jsem chtěla kdy říct,
a při tom tě víc než kdy vnímám.

Cítím blízkost tvou a né náhodou,
hned prostřu nám bílej stůl.
Cítím tíhu změn,
každou chvíli jsem
tou největší příčinou.

Pro mě jsi daleko víc, než se zdá,
jsi pro mě, lásko, víc, než vůbec můžu ti říct,
pro mě jsi daleko víc, než jsem já.
Bez tebe žádnej z mejch dnů vůbec nic neznamená.

Žije to v nás,
když ztrácíme význam,
ty obrazy málokdy stárnou.
Vím, že žije to v nás,
jako čarovná míza,
co ožívá, když slzy sbíráš.

Oznamuje se láskám našim
že o velkou změnu se snažím
pracuji na sobě dnem i nocí
snad mi to bude někdy ku pomoci
Stále mi na tobě záleží
a nic jiného už netěší
myšlenka se stále honí hlavou
procházet se s tebou pod oblohou
oblohou plnou zářících hvězd
jít ruku v ruce tou nejkrásnější z cest

Pozorovat hvězdy už mi nestačí
jsou všude kolem mě
a až mi nenápadně naznačí
že hluboká je noc
budu vědět, že slunce spí
nezní to zas tak dojemně
možná trochu, ale né moc

Před rozedněním mě znovu opustí
a já dostanu strach
jak to, že denní světlo dopustí
abych měl hvězdy rád?
snad vrátí se po setmění
rozzáří mapy hvězdných drah
a snad to bude napořád

Měsíc se snaží upoutat pozornost
na mě to neplatí
já nebudu mít nikdy dost
schovám se mu za Velký vůz
Mléčnou dráhu ve sklenici
neopatrně převrátí
a vylije ji na ubrus

Potřeboval bych se dostat trochu blíž
kéž by to nějak šlo
snad kdyby hvězdy byly níž
pokud možno až na dosah
kousek pro štěstí ulomit
kdyby mě štěstí nenašlo
zmizel bych jako hvězdný prach...

Miláčku, vím, co si myslíš,
že jsi pouze mojí plyšovou hračkou,
hračkou jenom na hraní, hračkou jenom na spaní,
miláčku, to není pravdou, co si myslíš,
jsi můj miláček, když se vztekáš,
ze všeho nejvíc se mi líbíš,
jsi mojí né hračkou ani strojem na hraní,
nejsi mou pračkou jenom na praní,
miluju tě, lásko, pro to naše ranní vstávání,
to naše krásné líbání,
rád jsem s tebou při svítání i stmívání,
miluju tě, lásko, to naše krásné líbání,
jsi mojí přítulnou kočičkou,
mou kočičkou, né hračičkou,
jsi mojí ženou, mým životem,
naší láskou, láskou velikou...