Verše

Když svíčka svítí,
vzpomínky se linou,
zatímco dny
jako voda plynou.

Při návštěvě Malajsie vloni
ušlapali mého tátu sloni,
nepřišli tam doktoři,
sežrali ho kondoři.

Lásku nám přehradila,
nejradši bych ji zabila,
ale když je s ní šťastný,
zbývají jen slova prázdný.

Proč lásku už necítím,
to bude asi tím,
že ač ještě včera jsme spolu byli,
citově jsme se odcizili.

Bez lásky nejsme nic,
to pravdou je čím dál víc.

já jsem ten chlap co fajnovej má chrup
a ten chrup je celý nový umělý
krásný bílý rovný zub jak zub
divili byste se kdybyste ho viděli

tak teď kudy chodím tudy směju se
aby bylo všechny zuby dobře vidět
když se na mě ženské čumí hrdě vypnu se
však se nyní nemám za co stydět

na tu ženskou odvedle se denně směji
konec tomu udělal ten její
obloukem mi náhle z huby
letí moje krásné drahé zuby

prokletá buď tato hodina
už jsem bez nich přejela je šalina (tramvaj)

Tolik lásky je ve mně,
cítím se tak příjemně...
Když se dva rádi maj,
život je potom ráj.

Když lásku mám,
spokojeně usínám,
ale když tu není,
nenechá mě trápení
oka celou noc zamhouřit,
a proto chci s ním být.

Čekal jsem léta,
až spatřím
nejhezčí holku světa,
teď jí patřím.

Proč odešel?
Tak smutně zněl,
že mé srdce plakalo,
co ho to jen potkalo...