Verše

přijela k nám jeho výsost, jak z jiného světa bytost
novináři, žhaví celí, ódy na tu slávu pěli

předkové se hodně bili, aby trůn si vydobyli
čeká jen, až bude volný, lid anglický bude svolný
poddanými jeho býti, proto vzorně musí žíti
jeho pletky s Kamilou, příhodou jsou nemilou

by byl více populární, starosti má planetární
ekolog je, to se cení, spotřeba však malá není
papá bio, to se musí, ať to každý taky zkusí
bez chemie, genetiky NAKRMITI CELÉ ŠIKY

myslí na svět, žije sólo, světem lítá, hraje pólo
šoféra měl oddaného, jako svého poddaného
jednou prudčej zabrzdil, seřval ho a vyhodil
není leckdo, to snad víte, proto se mu nedivíte

kouká vpřed a chodí zpátky, myslí hlavně na památky
ať se tomu, kdo chce, řehtá, památkou je celá šlechta

trubiček jedenáct okolo lůžka
Frankenstein ležící jak slabá muška
nemluví, nepije, očima mžiká
dny, noci, měsíce, dlouhý čas tiká
mozek jen chabý je a tělo bolí
ba ani modlení mu nedovolí
věda, či barbarství, že dlouho žije?
tady se nenosí EUtanazie

Láska je vším,
o čem vím,
že je krásné,
citové pohnutí,
společné splynutí
je vzácné.

Miluji a je to znát,
létám teďka pořád,
láska mi oči otevřela,
chybu to prostě nemá.

dnes navečer v altánku
uviděl jsem Amálku
zamávala za vrátky
jak Helenka z pohádky - Máje

měla modré kombiné
usmála se, jak by ne
na culíku mašličku
a na klíně kočičku - ta je

v koutku měla na rtu
přilepenou Spartu
za podvazkem pleskačku
jen si cvakni, miláčku - ta je

pobízela, jak by ne
vyhrnujíc kombiné
lýtko se jí bělá
v náručí mi celá - taje

Jsme si náhle cizí,
poslední city mizí,
až se příště potkáme,
tak už se nepoznáme...

Možná to netuší,
že miluji ho po uši,
nedávám mu to znát,
ale je čas udělat
v tom další krok,
nechci čekat rok,
nevydržím už ani vteřinu,
chci blízko být miláčkovi mýmu.

Láska je snem snů
a po zbytek dnů
ruku v ruce s ní
chci jít, ona ví.

Dneska je náš den,
snad není to sen,
protože to bych nepřežila,
bez něj už bych nikdy nebyla.

Je opak všeho
pro mě známého,
proto chci ho poznávat
a celá se mu oddávat...