Verše

Poslední denní ptáci
pozvolna se vytrácí,
červánky šediví
a hvězdy zářivý
po obloze se rozsypou
a sny lidi zasypou.

Láska je ve mně,
láska je v nás,
cítím se příjemně,
kdy přijde zas?

Když se k sobě tulíme
a o světě nevíme,
cítím se nejšťastnější,
nemůže být nic lepší.

Láska je ve vzduchu,
jenomže o tom ještě
on nemá ani potuchu,
samota svírá jak kleště.

Má duše je bolavá,
láska si se mnou zahrává,
zklamala jsem se už tolikrát,
že to za to snad ani nemůže stát.

Horko mě polilo,
srdce se zbláznilo,
bilo jako zvon,
když vstoupil on.

naučí vás financovat, pohádkově vydělávat za pár korun hoši zlatí
je mi divné, když to umí, že už sami nejsou dost bohatí
mohli by se válet v tropech, nemuseli učit
za ty rady, co dávají - nechtěl bych já ručit

Láska je moc krásná
a každá chvíle vzácná,
kdy mohu s ním být
a naplno žít.

Působil tajemně,
zvedl mě ze země,
teď letím k výšinám,
tu nejčistší lásku mám.

přešlapuji v pasáži
snad se ústa odváží
pozdraviti jednu vílu
honem, hochu, měj se k dílu!

už se blíží přímo ke mně
a tváří se mile, jemně
ústa se už otvírají
oči ale prozírají

stojím jako solný sloup
vidím, že jsem strašně zhloup
ta slečna se vítá s jinou
to však není mojí vinou

že já jako mužský nemám
šanci vůči těmto ženám
obejmou se něžně v pase
oddají se svojí kráse

šťastně někam odcházejí
mé oči je provázejí
jejich cesta pro mne není
oddám se teď jenom snění

o tom, že má dvojnici
co je v jiné pozici
jež má oči pro kluky
a padne mi do ruky