Verše

Už je to tady, po roce zas,
Mistrovství světa sleduje mnoho z nás,
na některých autech vlaječky vlají,
kolikátí budem, mnozí fanoušci se ptají,
fanoušci jsou vždy skvělí,
odměněni medailemi, být by měli.

Fanoušci jsou jedineční,
za každé vítězství jsou vždy vděční,
za každé vítězství vypijí spousty piva,
po skončení zápasu, pak celý sportbar zpívá.

Fanoušci, ti jsou vždy nažhavení,
60 i více minut v kotli, problém pro ně není,
výkon týmu vždy ocení,
repliky dresů na sebe navlečou,
zatleskají i když výhry našich, mezi prsty protečou,
hlavně neutrpět debakl žádný,
to pak by byl důvod k odvolání trenéra pádný.

Pokračování básničky

Když máš slabou chvilku,
soustřeď se na myšlenku,
že někde v tom dalekém světě
je někdo, kdo miluje tě.

Jsem na světě pro lásku,
je to jako na provázku,
provázek se přetrhne
a budoucnost vám zdrhne.

Konečně
- našla jsem spřízněnou duši,
báječně
mám se, aniž to snad tuší.

Venku je asi
nejhezčí počasí,
jaké může být,
nezbývá než žít.

Láska se mnou háže,
už nejsem malé páže,
princ se ze mě vykuklil
a šťastnější jsem nikdy nebyl.

Došla jsem poznání,
že láska vyzvání,
kdykoliv se objeví
ten, o němž tajně ví
mé srdce, že je pravý,
snad bude víc dravý...

Ve světě, kde láska žije,
zdá se být vše fantazie,
právě tam se vydávám,
něco v srdci už mám...

Láskou živ je svět,
bez ní žádný květ
nebyl by tak krásný,
tak je ten cit vzácný.

Hody, hody, milé ženy,
buďte dneska vybaveny
nárazníky zadních partií,
ať vás ti pánové nezabijí.