Verše

Máme se moc rádi,
jsme velcí kamarádi,
stvořeni jeden pro druhého,
podržíme se, když jde do tuhého,
v našich srdcích se skví společný květ,
bok po boku nám patří svět.

Láska ve mně objevila,
co už jsem dávno ztratila,
teď se to znovu objevilo
a štěstím mě polilo.

Láska tak najednou přišla,
tahle párty prostě vyšla,
vůbec bych to nečekala,
že dohromady bych se dala
s někým jeho formátu
- a zaplatil útratu!

Láska mému srdci schází,
proč mi jen nic nevychází,
smutek moji duši svírá,
uvnitř mě je černá díra.

Ty oči vidím před sebou,
teď nechci už kdekterou,
ale královnu mého srdce,
snad mě i ona chce...

Láska změnila
způsob, jak uvažuji,
kdyby nebyla,
sám dál světem pluji.

Jsem rebel, to mám v povaze
a žije se mi víc než blaze,
před nikým hlavu neskloním,
že mám pravdu, dobře vím.

čistě v rámci interakce
jemné frakce společnosti
v klidu na stůl nohy dali

ku veřejné nelibosti

leckdo jal se spinkat sladce
ostatní si povídali

mandátu se rádi zhostí
i ti, kteří dosud spali
snad by lhali vlastní matce

bože, snad se najdou ctnosti
bychom zlo přec rozpoznali

politikou cituprostí

být doma je emigrace
na koni ti, co nám lhali
stát, jež musí všem být pro smích

nový domov... Rio? Bali?

Je prostě k sežrání,
stvořený k milování,
víc jsem si nemohla přát,
on se mi snad musí zdát...

Je jen zdání
milování
nebo realita?
Kdo to ví,
nepoví,
ten náskok vítá.