Verše

I.
„Ach, jak rád tě mám,
ve tvých očích krásu shledávám.
V naději, že jednou snad,
spatřím tě po svém boku stát.
Vím, snění je to dětinské,
však pro mě dnes překrásné.
Tvé oči jako studánky,
blýskajíc se do dálky.
Jen krátký čas tě znám,
však v srdci mém tě mám.
Okouzluješ mě každým dnem,
jen s tebou jest den naplněn.
Když na tebe pohlédnu,
hned rozkvetu.
Tvá krása, dobrota,
hýbe mým srdcem,
jsem okouzlen.”

Pokračování básničky

V Praze je blaze
a taky draze,
všichni to vědí,
co vydělaj, to snědí.

Dneska je ten krásný den,
kdy stromeček je ozdoben
a pohoda všude doma vládne,
nic Vánoce pokazit nezvládne.
Je to zkrátka mocná síla,
která celý svět okouzlila.

Celým bytem voní smůla,
ale štěstí dneska máme,
konečně je Štědrý večer
a dárky si rozdáváme.

Úžas v očích děti mají,
vždyť se dárky rozdávají,
jsou to nejkouzelnější okamžiky v roce,
všichni se těší na Vánoce.

Oheň v krbu praská,
všude mír a láska,
každý se dobře baví,
to Vánoce se slaví.

Vánoce jsou krásný čas,
líbí se mi moc,
a když skončí, těším se zas
až do dalších Vánoc.

Krásný je vánoční čas,
to nejhezčí probudí v nás,
dárky každého potěší,
Vánoce jsou zkrátka nejlepší.

Sejdeme se zase spolu
u štědrovečerního stolu,
nejdřív si na kaprovi pochutnáme
a potom si koledy zazpíváme
a krásné dárky navzájem dáme.
Jsou přece Vánoce, to se máme!

O Vánocích krásně je,
jsou to svátky naděje
a všichni je milují,
zázraky nám slibují
a taky se dějí,
když se všichni u stromečku smějí.