Verše

Vrásky
z lásky
dostávám.
Každý den
mizí sen,
co už nemám.

Láska kolem krouží,
po polibku touží
princezna spanilá.
Však princ je dřevo,
kouká vpravo, vlevo,
kráska ho nezajímá.

Posílám polibky
tomu, kdo ví,
tomu, kdo tajně
o lásce sní.

Tomu, jenž radostí
mou se stal.
A já na něj denně
myslím dál.

Skáče žába přes švihadlo
je dost štíhlá, žádné sádlo

Koukněte se na divadlo!
Co ji to jen nenapadlo

vzít si ještě z lodi pádlo
jen aby to nedopadlo

v komedii naopak
místo smíchu kvaky kvak

plave žabka svižně znak
hledí vzhůru na přízrak

ještě že ji pádlo skrylo
čáp má v očích bílo

žába dělá zápasníka
co pryč z boje neutíká

Ze švihadla laso má
na stéblo se napíná

Hopky dupky, už je skryta
rodina ji šťastně vítá!

Po obědě odpočívá
zeleňoučká žába líná

Za bříško se drží slastně
vždyť je jí tak krásně

V rybníku je jídla dost
kdybys přišel jako host

můžeš jazyk vypláznout
a taky se pěkně vzdout!

Komu chutná všechen hmyz
spokojeně může číst

Leží se nám dobře
nad námi je modře

Koupel z nebe nevadí
na bříšku nás pohladí

Miluji a je to krása,
v lásce se skrývá moje spása.
Bez ní bych nebyla nic,
proto chci lásky mnohem víc.

To neznáte veverky,
jsou to malé příšerky,
co po stromech skákají
a různé rošťárny dělají.

Když v noci venku stojím,
dívám se na oblohu
na tu spoustu hvězdiček.
Myslím na Tebe, má krásko,
a posílám Ti milióny sladkých hubiček.
Kolem pasu bych Tě nejraději chytil
a pošeptal do ouška,
jak moc Tě miluji.

Potkal jsem lesní vílu
a ta mi dala sílu,
abych porazil svět.
Teď však zůstal jsem sám
a prázdno v srdci mám,
chtěl bych ji zase zpět.

Těžké je nést
krásu všech hvězd,
však ona to zvládá s nadhledem,
jsem rád, že spolu životem jdem.