Verše

Vše jsou jen dohady,
došly mi nápady,
jak zjistit podstatu věci,
a to ani víc nechci.

Na skutečný svět
je radost pohledět,
jen ho najít musíme
a svést se nechat nesmíme
z cesty pravého poznání,
to špatností zavání.

Láska změnila můj svět,
cítím se na dvacet pět.
To můj princ za to může
a jeho něžnosti a růže.
A jsem za to moc ráda,
konečně jsem zase mladá!

Je pro mě zklamání,
že mi tak zmizela,
mám na to asi nadání,
vše zazdít docela.

Na houby nejdu
bez nich se vobejdu
nepotřebuju houbaření
pro mě těžká práce není.
Z naleznutí hub nemám radost
vytváří mi to ale starost.
Zbytečnou námahu, stresu, nudy
musím rychle, rychle do hospody!
Co se týká hub a dobrý radosti
napadaj mě lysohlávky na zahnání starostí
jestli nějaký houbaření, tak to správný, veselý
jinak bychom se tou nudou věšeli.

Ztrátu partnera nespraví
na světě vůbec nic,
to každý zamilovaný ví,
a o to miluje víc.

Na cestě životem
splní se nejeden sen,
však není to jen hurá
- i nejedna noční můra
někdě na každého čeká,
jak budoucnost je daleká.

Každá láska občas zmizí
a dva jsou si náhle cizí,
jsou součástí života, překážky,
však zdravý vztah překoná je
a pouto mezi dvěma utužuje,
pak není na světě větší lásky.

Jen krátce tu byl,
mou hlavu pomýlil,
mé srdce okouzlil,
kam se vytratil?

Kolik lidí ještě zklamat musí??
Lidé jako on se mi hnusí!
Kdybych to předem věděla,
ani kolo bych si o něj neopřela...