Básničky 2541 - 2550 / 15803
Dva rody, dva mladí a jedna láska
Pod tíhou příběhu Verona praská
Nešťastnou lásku ta pravá spraví
Kdo už nedoufal nyní slaví
Však hořkou chuť mají konce
Smrt si vezme oba milence
Dva jimž první setkání se stalo osudem
Spojeni láskou však nepřátelé svým rodem
Julie jež na prsou znak Kapuletů nosí
Romeo jež za Monteky nepřátele kosí
Ona půvab od anděla vypůjčený měla
Před jeho odvahou celá zem se chvěla
Setkaly se oči a prolnuly se světy
Napojení myslí bez jakékoliv věty
Pokračování básničky
Pod tíhou příběhu Verona praská
Nešťastnou lásku ta pravá spraví
Kdo už nedoufal nyní slaví
Však hořkou chuť mají konce
Smrt si vezme oba milence
Dva jimž první setkání se stalo osudem
Spojeni láskou však nepřátelé svým rodem
Julie jež na prsou znak Kapuletů nosí
Romeo jež za Monteky nepřátele kosí
Ona půvab od anděla vypůjčený měla
Před jeho odvahou celá zem se chvěla
Setkaly se oči a prolnuly se světy
Napojení myslí bez jakékoliv věty
Pokračování básničky
Čekám věky
na jeho doteky.
Když ho tu mám,
tak se mu oddávám.
Je mého života smysl,
zaplavil mou mysl.
Zaplavil mé srdce,
miluji ho prudce.
Tak kde jsi, můj princi, zrovna teď?
Čekám tvoji odpověď.
na jeho doteky.
Když ho tu mám,
tak se mu oddávám.
Je mého života smysl,
zaplavil mou mysl.
Zaplavil mé srdce,
miluji ho prudce.
Tak kde jsi, můj princi, zrovna teď?
Čekám tvoji odpověď.
Líbám Tvé rty moc a moc,
přeju Ti tím dobrou noc.
Ležím tu a usínám,
na Tebe a Tvou lásku vzpomínám.
Vyspinkej se pohádkově.
přeju Ti tím dobrou noc.
Ležím tu a usínám,
na Tebe a Tvou lásku vzpomínám.
Vyspinkej se pohádkově.
OHODNOCENO
Noc jež za rouškou tmy krade snění
Noc jež srdci nedá prostor k zapomnění
Noc jež do polštáře omamné kvítky sype
Jež v nezhojených ranách ráda rýpe
Jež v krvi z pocitů se koupe
Na vlnách bláznovství se ladně houpe
Noc jež myšlenkám dá opět svobodu
Dostane tě opět do toho zlomu bodu
Kdy představy přou se s realitou denní
Kdy nepoznáš jsi-li vzhůru či oběť snění
Kdy všechna přání jsou náhle trochu blíž
Kdy láska ztrácí svou neunesitelnou tíž
Vše je možné kromě klidného nerušeného spánku
Tak toulej se dál v pochybnosti stánku
Však pravdu a lásku noc nemůže uhasit
A láska se může o slovo přihlásit
Proto zavři oči a zklidni svou mysl
Jednou dostane to co cítíš opět smysl
Noc jež srdci nedá prostor k zapomnění
Noc jež do polštáře omamné kvítky sype
Jež v nezhojených ranách ráda rýpe
Jež v krvi z pocitů se koupe
Na vlnách bláznovství se ladně houpe
Noc jež myšlenkám dá opět svobodu
Dostane tě opět do toho zlomu bodu
Kdy představy přou se s realitou denní
Kdy nepoznáš jsi-li vzhůru či oběť snění
Kdy všechna přání jsou náhle trochu blíž
Kdy láska ztrácí svou neunesitelnou tíž
Vše je možné kromě klidného nerušeného spánku
Tak toulej se dál v pochybnosti stánku
Však pravdu a lásku noc nemůže uhasit
A láska se může o slovo přihlásit
Proto zavři oči a zklidni svou mysl
Jednou dostane to co cítíš opět smysl
Jsou místa,
a v dětství jsem je vídával,
která sny probudí a rozzáří...
Najednou znám jen místa bolavá.
V nich jakby umlkla má Šumava.
Tam Život se zastaví...
Stesk padne do stáří...
a v dětství jsem je vídával,
která sny probudí a rozzáří...
Najednou znám jen místa bolavá.
V nich jakby umlkla má Šumava.
Tam Život se zastaví...
Stesk padne do stáří...
Láska je něco,
po čem každý touží
a když to ztratí,
tak se hrozně souží.
Láska je květina,
o kterou musíš pečovat,
s ní život začíná,
konečně se můžeš radovat.
po čem každý touží
a když to ztratí,
tak se hrozně souží.
Láska je květina,
o kterou musíš pečovat,
s ní život začíná,
konečně se můžeš radovat.
Slunce je krásné,
rozum nejchytřejší,
hvězdy jsou jasné
a láska přece nejkrásnější.
Jdu do země lásky,
tvá tvář se vrací zpátky,
já miluji tě moc,
myslím na tebe den i noc.
Jenomže ty si toho nevšímáš
a mé city k tobě nevnímáš...
rozum nejchytřejší,
hvězdy jsou jasné
a láska přece nejkrásnější.
Jdu do země lásky,
tvá tvář se vrací zpátky,
já miluji tě moc,
myslím na tebe den i noc.
Jenomže ty si toho nevšímáš
a mé city k tobě nevnímáš...
Jsem otisk duše na papíře
Nasloucháš mi ve slepé víře
Jsem hlas bez přidělené tváře
Jsem stín jejž neodhalí záře
Jsem hlas noci jenž zní
Toulám se zatím co sní
Jsem poutník co ztratil cestu
Ukotven v opakujícím se gestu
Schován za svou vlastní múzou
Ukotven úžasem i nekončící hrůzou
Jsem strážcem noci samozvaným
Když utíkám před sebou samým
Nechtěj znát příběh jejž nesu
Legendy o strachu a děsu
Poslouchej jen poezii noci
Již píši dokud budu moci
Nasloucháš mi ve slepé víře
Jsem hlas bez přidělené tváře
Jsem stín jejž neodhalí záře
Jsem hlas noci jenž zní
Toulám se zatím co sní
Jsem poutník co ztratil cestu
Ukotven v opakujícím se gestu
Schován za svou vlastní múzou
Ukotven úžasem i nekončící hrůzou
Jsem strážcem noci samozvaným
Když utíkám před sebou samým
Nechtěj znát příběh jejž nesu
Legendy o strachu a děsu
Poslouchej jen poezii noci
Již píši dokud budu moci
Lidé a vztahy
» Různé
Přidáno: 7. 1. 2019 - 5:50
Posláno: 16x
Známka: 2,84 od 32 lidí
Autor: © Adenike
OHODNOCENO
Tam nahoře jak stará pověst praví
Se nešťastníci před pravdu a lež staví
Však která je pravdou a která lží
Málokterý člověk kdy skutečně zří
Bílá je černou náhle opět bílou
Lež se skrývá za tváří milou
Nešťastník s radou vždy odchází
Však neví zda od pravdy pochází
Jednou odvážil se jeden přeci
Hlavou honili se mu různé věci
Jak shrnout život na tři otázky
Jak zabít nejistotu jen třemi oblázky
Jakou první otázku má pravdě položit
A jak to že mluví Pravda doložit
U vrat teď stojí a čeká na vyzvání
Neví že ho to změní k nepoznání
Kdyby věděl pustil by rychle kliku
Aby se ušetřil bolesti i vzlyku
Jenže už pozdě je všeho nechat
Pochybí kdo na pravdu nechce čekat
Kdo vydupe si za každou cenu odpověď
Vyslechne si svou životní osudovou předpověď
Pokračování básničky
Se nešťastníci před pravdu a lež staví
Však která je pravdou a která lží
Málokterý člověk kdy skutečně zří
Bílá je černou náhle opět bílou
Lež se skrývá za tváří milou
Nešťastník s radou vždy odchází
Však neví zda od pravdy pochází
Jednou odvážil se jeden přeci
Hlavou honili se mu různé věci
Jak shrnout život na tři otázky
Jak zabít nejistotu jen třemi oblázky
Jakou první otázku má pravdě položit
A jak to že mluví Pravda doložit
U vrat teď stojí a čeká na vyzvání
Neví že ho to změní k nepoznání
Kdyby věděl pustil by rychle kliku
Aby se ušetřil bolesti i vzlyku
Jenže už pozdě je všeho nechat
Pochybí kdo na pravdu nechce čekat
Kdo vydupe si za každou cenu odpověď
Vyslechne si svou životní osudovou předpověď
Pokračování básničky
Život a svět
» Různé
Přidáno: 7. 1. 2019 - 5:47
Posláno: 18x
Známka: 2,68 od 31 lidí
Autor: © Adenike
OHODNOCENO
Básničky 2541 - 2550 / 15803
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy