Verše

Strejda má kamion,
v něm věcí milion
a jezdí sem a tam,
pořád ho potkávám.

Osamělé místo
byl by ten svět,
kdybys tu nebyla,
jako v poušti květ.

Každý máme svoje sny
a já chci s Tebou trávit dny
- můj největší sen
je strávit s Tebou každý další den...

Koupil jsem babičce wabaki
a jí se líbějí, mně taky.

Koupil jsem rodičům wabaki
a jim se líbějí, mně taky.

Koupil jsem bratrovi wabaki
a jemu se líbějí, mně taky.

Koupil jsem wabaki pro sebe,
uklouz jsem, teď mířím do nebe.

Přišel jsem na to,
co je pravé zlato
- že jsi to Ty...
Nekonečně
a věčně
chci líbat Tvé rty...

S láskou má svět naději,
bez ní se v smutku topí,
tak kde se skrývá můj rytíř
ve stříbrné zbroji,
co se mého srdce chopí...

To ještě Rumcajs měl Manku
a jezdili v tanku
a svět byl, jak má být.
My chodili jsme do školy
a doma dělali úkoly,
o budoucnosti mohli jen snít.

Láska je šťastné srdce,
to málokdy se stává,
láska chutná tak divoce,
s ní svět je pohádka pravá.

chci ti toho tolik říci
že i když jsou mé oči spící
bolest a ty noční můry
kde schovávají se mé stvůry
ty proplakané noci plné hrůzy
mé nehty poškrábaly mi mou kůži
každý den je jak vězení
nic se tady už nezmění
chci dostat křídla a uletět
jen se tím oknem proletět
ale vzala jsi mi křídla moje
tím skončila důvěra tvoje
nikdy ti neodpustím
k mé duši tě nepustím
ani nevíš jak to bolí
když se duše tajně hojí
jaká jsi jsem nevěděla
viděla jsem tě jako anděla
má křídla již jsou pryč
mé srdce mi říká křič
tohle je mé loučení
vím že se nic nezmění

Jsi můj plamínek naděje
v jinak temném světě,
holka se ani nenaděje
a hned miluje Tě...