Verše

Je strašný, jak mi každý připomíná minulost,
jsem smutná a nedokážu ze sebe dostat tu zlost.
Čekám jen na to, až můj život skončí,
jsem ta, za kterou se nikdo neotočí...
Copak tady není někdo, kdo mě rád má?
Někdo, kdo mi svoji polovičku srdce dá?
Nikdo mě nechápe, ani se nesnaží,
ta bolest je horší než zakopnout o zápraží.
Proč láska s námi hází tak prudce?
Proč ze všeho mě bolí tak srdce? ...

Jsi jako slunce, co pohladí mě po tváři,
jsi jako hvězda na nebi,
která se tak krásně rozzáří.
Jsme jako dvě spojené ruce,
co hází sebou tak prudce.
Jsi jako den, a ne noc, které se tak bojím,
ty jsi jediný, o koho já stojím.
Ty jsi ten, koho v srdci nosívám,
a proto se v našem vztahu jen tak nevzdávám.
Jsi pro mě důležitý jako silná droga,
každý den abych s tebou byla, prosím boha.
Milovat tě napořád je mé přání,
nesnáším všechny ty, co na lásku jen sází.
S tebou si dokážu představit život,
a vznášet se s tebou po nebi jako pilot...
Jednou se chci za tebe provdat,
a ne do našich srdcí jen silně bodat.
Lásko, jsme jen ty a já,
jsi spřízněná duše má.
Po letech s tebou vychovávat dítě,
kterému oba budeme říkat jako moc miluji tě.
Po dlouhém času spolu zestárnout,
a životu společně podlehnout.
Vzpomínat vždycky na to, jak jsme se poznali,
jak se vším jsme se poprali.
Jako duše hlídat ty, co jsme měli rádi,
i kdyby to měli být jen kamarádi.
Po světě spolu jen bloudit,
a přestat každýho tolik soudit.
Nesmíme být zlobivý,
aby jsme peklem nemohli projít,
všechno dát do pořádku,
a pak v klidu do nebe odejít... :*

Jsi vzdálen ode mě čím dál víc,
je hezké, když chybíš mi mohu ti říct.
Těším se na ty chvíle strávený jen s tebou,
po dotykách tvých mě andělíčci do nebe vemou.
Až znovu uvidím tě, tak se k tobě rozběhnu,
padnu ti do náruče
a tím tvé srdce štěstím probodnu.
Slaďoučký polibek ti na ústa dám,
aby jsi se potom necítil sám.
Těším se na ty tvé upřímné řečičky,
a ještě víc na to, až dotknou se mě tvé ručičky.
Cítím se tak prázdná, když jsem tu bez tebe,
chci být jen s tebou a vznášet se do nebe.
Už nikdy se s tebou nechci hádat,
když potom se ve slzách svých učím jen plavat.
Když padá hvězda, tak mé přání je:
Zůstat s tebou, dokud mě smrt nezasáhne.
Ty všechny zážitky, co jsem s tebou prožila,
život bych za tebe klidně položila.
Jsem strašně ráda, když mohu tě rozesmát,
nebo v nouzi ti pomocnou ruku dát.
Nikdy o tebe nechci přijít, a znovu prožít to zlé,
nebaví mě pořád řešit to, co je minulé.
Přeji si, ať jsem s tebou už napořád,
a pevně tě obejmu,
a do tvých krásných očí říct ti, jak tě moc Miluju :*
S Láskou pro tebe :) :*

Až teď poznal jsem jednu věc,
a sice, že láska není jen kec.
Je tak krásná, létám po nebi
a uvnitř v srdci moc dobře je mi.

Chybí mi moc,
i když s ním nejsem.
Je to můj kamarád,
je to můj brouček.

Chci být jen s ním,
a ne s tím druhým,
on se mi líbí,
on je tím pravým.

Moje pusa, tvoje pusa,
každý jinou máme,
co je komu do toho,
když je k sobě dáme.

Mé srdce říká: Konečně jí řekni, co cítíš,
protože když jste spolu, oči vám láskou jiskří!

Vždyť je to tak jasné! slyším od každého,
to, co k sobě cítíte je přece něco tak silného!

My však u přátelství zatím zůstáváme,
ale vzájemnou blízkost si uvědomujeme.

Naše vzájemné pohledy a úsměvy nás prozrazují
a tím je jasné, co dva lidé k sobě cítí...

Tak jak dlouho ještě tohle vydržíme?
Jak dlouho se budeme bát přiznat si, co k sobě cítíme?

Čekáme, až jeden z nás odvahu dostane
a řekne konečně Miluji Tě!!

Dejme hrdost a strach stranou,
vždyť žijeme jen jednou!

Stačí mít jen trochu odvahy
a získat si srdce své milované osoby!

Líbí se mi jedna kočka,
má veliká modrá očka,
ze srdce ji mám moc rád,
já jinou kočku nechci znát.

Prozraď mi, můj Pane jediný,
jak mám žít v tom světě bez viny?
Jak se bránit podvodům a lžím,
zvednout mysl k věčným nadějím?

Jak necítit věčný nepokoj,
jak vyhrávat ustavičný boj,
jak jen šířit lásku kolem sebe,
když od zloby okolo mě zebe?

Jak mám najít sílu
do všech dalších dnů,
jak žít bez obav a bez zklamání
z nesplněných přání, marných snů?

Vlej do srdce sílu, přidej i své Slovo,
ať ožiji novou nadějí.
Ať si hledám víru staro-novou,
ať zas tóny lásky zaznějí.

Kéž tu najdu uprostřed svých bližních
ve Tvém Slově novou krásu,
kéž jen po Tvé lásce žízním,
učiním vše pro svou spásu.

Tak Tě prosím, Pane, z duše celé
o tu sílu a radost zas žít,
věřit, doufat ve Tvé „miserere”,
skrze kříž Tvůj umět odpustit.

Malý ptáček
jarabáček
našel sáček
a zobáček
do něj dal
a nevyndal
ho už, chudáček,
nebožáček,
teď má fráček
a zní umíráček.