Básničky 12041 - 12050 / 15865
Velká vichřice mnou lomcuje
Mé nitro
Les s padlými stromy
V blátě vyjeté koleje
Mlha přede mnou
Mlha za mnou
Pohádka pro dospělé
Skvělé
Nejsem si jistá svými postoji
Napověz mi
Však slyším jiné hlasy
Z nebe padající
Zimní deštík
Kde jsou ty časy
Kdy slunce svítilo na tvoji tvář
Dnes pochmurno
Jen doteky hřející
Bušící kapky na kapotu
Opět slyším i tvá milující slova
Nikdo jiný se ke mne
Tak nechová
Jen ty, lásko
V člověčím davu jediný
Tvá ústa, tvé ruce,
Tvé oči
Vidí
Co nevidí lidi
Mé nitro
Les s padlými stromy
V blátě vyjeté koleje
Mlha přede mnou
Mlha za mnou
Pohádka pro dospělé
Skvělé
Nejsem si jistá svými postoji
Napověz mi
Však slyším jiné hlasy
Z nebe padající
Zimní deštík
Kde jsou ty časy
Kdy slunce svítilo na tvoji tvář
Dnes pochmurno
Jen doteky hřející
Bušící kapky na kapotu
Opět slyším i tvá milující slova
Nikdo jiný se ke mne
Tak nechová
Jen ty, lásko
V člověčím davu jediný
Tvá ústa, tvé ruce,
Tvé oči
Vidí
Co nevidí lidi
Pocity, ty různé máme,
o tom dneska těžko psát.
Jak je také prožíváme,
někdy v noci nejde spát.
Můžeme je rozdělit,
podle jejich dění.
Na ty pěkné vzpomínáme,
uložené, v našem snění.
Opakem jsou pocity,
co lidé v zášti dělají.
Těžko chápem jejich triky,
spát, nám ovšem nedají.
Pocit můžem vyjádřit,
radostí či smutkem.
Jako člověk chápající,
zapůsobí na nás skutkem.
Krásné máme pocity,
když láska v těle buší,
rozpálení jako kamna,
hoří nám i uši.
Neříkejte,
že to pravda není,
pocit lásky milujících,
člověka tak krásně změní.
Úžasné jsou pocity,
když na svět přijde dítě.
S maminkou jsou nerozlučně,
spojení, jak v pavučině sítě.
Pocity ať máme pěkné,
z naší práce, kterou máme.
Zdraví bývá někdy křehké,
pro radost vše uděláme!
o tom dneska těžko psát.
Jak je také prožíváme,
někdy v noci nejde spát.
Můžeme je rozdělit,
podle jejich dění.
Na ty pěkné vzpomínáme,
uložené, v našem snění.
Opakem jsou pocity,
co lidé v zášti dělají.
Těžko chápem jejich triky,
spát, nám ovšem nedají.
Pocit můžem vyjádřit,
radostí či smutkem.
Jako člověk chápající,
zapůsobí na nás skutkem.
Krásné máme pocity,
když láska v těle buší,
rozpálení jako kamna,
hoří nám i uši.
Neříkejte,
že to pravda není,
pocit lásky milujících,
člověka tak krásně změní.
Úžasné jsou pocity,
když na svět přijde dítě.
S maminkou jsou nerozlučně,
spojení, jak v pavučině sítě.
Pocity ať máme pěkné,
z naší práce, kterou máme.
Zdraví bývá někdy křehké,
pro radost vše uděláme!
OHODNOCENO
Kroky tiché, slyší je?
Kampak míří v tuto dobu?
Pomalu a stejným tempem,
Klap, klap... klap...
To je jasné, přece domů!
Kroky, ty se nebojí,
ve dne v noci běhají.
Ať jsou velké, nebo drobné,
velkou radost dělají!
Krůčky malé, patří dětem.
Za ručičku drží se,
objevujíc nový svět,
ťapají a ťapají,
radost v tváři netají.
Kroky rázné dunivé,
patří mužům dospělým,
roky pevné, stálé...
míří k nám - i dále.
Krůčky měkké, lehounké,
slečnám, ženám, náleží.
Jako víno ohnivé...
v křivkách těla záleží.
Kroky to jsou lákavé,
mnoho tajna skrývá,
každý muž se ohlédne,
už to takhle bývá...
Kampak míří v tuto dobu?
Pomalu a stejným tempem,
Klap, klap... klap...
To je jasné, přece domů!
Kroky, ty se nebojí,
ve dne v noci běhají.
Ať jsou velké, nebo drobné,
velkou radost dělají!
Krůčky malé, patří dětem.
Za ručičku drží se,
objevujíc nový svět,
ťapají a ťapají,
radost v tváři netají.
Kroky rázné dunivé,
patří mužům dospělým,
roky pevné, stálé...
míří k nám - i dále.
Krůčky měkké, lehounké,
slečnám, ženám, náleží.
Jako víno ohnivé...
v křivkách těla záleží.
Kroky to jsou lákavé,
mnoho tajna skrývá,
každý muž se ohlédne,
už to takhle bývá...
OHODNOCENO
Lítám ve svých snech
Bez křídel
Žádný letadlový plech
Jen mávnutí
Perutí
A jsem v tvé náruči
Obejmi mne pevně
Slíbej smutek z mých řas
Šeptej slova lásky
Pohlaď jemně
Spolu budeme snít
S našimi volňásky
Zhlédneme romantický
Film
Ptáš se s kým?
Obecenstvo bude v nás
Hodinový orloj
Naše tlukoucí srdce
Tancující
V citové rytmice
Bez křídel
Žádný letadlový plech
Jen mávnutí
Perutí
A jsem v tvé náruči
Obejmi mne pevně
Slíbej smutek z mých řas
Šeptej slova lásky
Pohlaď jemně
Spolu budeme snít
S našimi volňásky
Zhlédneme romantický
Film
Ptáš se s kým?
Obecenstvo bude v nás
Hodinový orloj
Naše tlukoucí srdce
Tancující
V citové rytmice
Masopust, šibřinky, fašank, ostatky,
jsou to názvy, které známe.
Celý rok se těšíme,
jak ten svátek karnevalu, oslavíme.
Zvolit masku, nalíčit se,
není jenom tak.
Aby soused neměl stejnou,
domluví se, kterou pak.
Průvod masek obchází,
dědinu tu celou,
dům od domu zastaví se,
koblížek, či štamprličku,
dají celou.
Muzika tu vesel hraje,
průvod masek lidi baví.
Do tance se dávají,
převlečení v různé múzy,
po silnici, chodnících, skákají.
Masopustní období,
tradicí nás provází,
od Tří králů začíná,
Popeleční středou končívá.
Čtyřicet dní dlouhý půst,
následuje dále,
prospívá to zdraví moc,
do svátku těch,
V e l i k o n o c!
jsou to názvy, které známe.
Celý rok se těšíme,
jak ten svátek karnevalu, oslavíme.
Zvolit masku, nalíčit se,
není jenom tak.
Aby soused neměl stejnou,
domluví se, kterou pak.
Průvod masek obchází,
dědinu tu celou,
dům od domu zastaví se,
koblížek, či štamprličku,
dají celou.
Muzika tu vesel hraje,
průvod masek lidi baví.
Do tance se dávají,
převlečení v různé múzy,
po silnici, chodnících, skákají.
Masopustní období,
tradicí nás provází,
od Tří králů začíná,
Popeleční středou končívá.
Čtyřicet dní dlouhý půst,
následuje dále,
prospívá to zdraví moc,
do svátku těch,
V e l i k o n o c!
Svátky a tradice
» Různé
Přidáno: 5. 2. 2013 - 3:03
Posláno: 93x
Známka: 2,62 od 125 lidí
Autor: © Laďa
OHODNOCENO
Po lávkách se pěkně chodí,
dřevem stromů, krásně voní.
Leží stále v čase svojím,
oba břehy v celek spojí.
Zábradlí jsou malované,
hosté zvolna procházejí.
Ticho léčí duši naši,
léčivou tu vodu, popíjejí.
Zastaví se na lávce,
kolem sebe rozhlížejí.
Na hladině v potoce,
kačenky se prohánějí.
Je to jako v pohádce,
kde víly v noci tančí,
potěšení v srdci máme,
k radosti nám, trocha stačí.
Lávky v oblouk klenuté,
jsou zde prvky Valašska.
Nádech budov také mají,
slohem tím, se podobají.
Architekt byl velmi známý,
svůj styl pevně vytříbený.
Nad koněm jak práskne bič,
jeho jméno - Jurkovič.
Ať nás lávky jak ty břehy,
spojují nás v životě.
Žádné zlo nás nerozpojí,
ani za nic na světě!
dřevem stromů, krásně voní.
Leží stále v čase svojím,
oba břehy v celek spojí.
Zábradlí jsou malované,
hosté zvolna procházejí.
Ticho léčí duši naši,
léčivou tu vodu, popíjejí.
Zastaví se na lávce,
kolem sebe rozhlížejí.
Na hladině v potoce,
kačenky se prohánějí.
Je to jako v pohádce,
kde víly v noci tančí,
potěšení v srdci máme,
k radosti nám, trocha stačí.
Lávky v oblouk klenuté,
jsou zde prvky Valašska.
Nádech budov také mají,
slohem tím, se podobají.
Architekt byl velmi známý,
svůj styl pevně vytříbený.
Nad koněm jak práskne bič,
jeho jméno - Jurkovič.
Ať nás lávky jak ty břehy,
spojují nás v životě.
Žádné zlo nás nerozpojí,
ani za nic na světě!
OHODNOCENO
Dvě studánky hluboké,
v kraji louce zelené,
v hladině se odráží,
krásné oči zasněné...
O čem sní a po čem touží,
tajemství to ukryté,
nevyzradí žádnému to,
pevně v srdci zaryté.
O čem mohou krásky snít?
O lásce a nadějí,
pěkné děti také mít,
milého si vysnějí...
Je to blud, a nebo víla,
tančící tu na lukách,
nebo bytost živá,
kdo ví...
do studánky něžně dívá.
Jednou se však odváží
a tajemství sdělila,
po čem touží...
Víla?
Krásná žena Kamila.
v kraji louce zelené,
v hladině se odráží,
krásné oči zasněné...
O čem sní a po čem touží,
tajemství to ukryté,
nevyzradí žádnému to,
pevně v srdci zaryté.
O čem mohou krásky snít?
O lásce a nadějí,
pěkné děti také mít,
milého si vysnějí...
Je to blud, a nebo víla,
tančící tu na lukách,
nebo bytost živá,
kdo ví...
do studánky něžně dívá.
Jednou se však odváží
a tajemství sdělila,
po čem touží...
Víla?
Krásná žena Kamila.
Lidi, já z Ráje spadla do Černé díry,
a jsem v té „propasti” uvězněna.
Nad hlavou poblikávají mi světlé škvíry,
kde cesta ke štěstí je uzavřena.
Přesto vím, že opět Slunce vyjde,
vždyť po každém Mračounu - vždycky světlo přijde...
Tak držte mně pěsti, ať Štěstí ke mně vzejde
a do Ráje se mnou ruku v ruce vejde.
a jsem v té „propasti” uvězněna.
Nad hlavou poblikávají mi světlé škvíry,
kde cesta ke štěstí je uzavřena.
Přesto vím, že opět Slunce vyjde,
vždyť po každém Mračounu - vždycky světlo přijde...
Tak držte mně pěsti, ať Štěstí ke mně vzejde
a do Ráje se mnou ruku v ruce vejde.
Život a svět
» Různé
Přidáno: 3. 2. 2013 - 21:56
Posláno: 80x
Známka: 2,59 od 83 lidí
Přidal: actimelka-nyní „lázně”
Autor: © actimelka-basne@seznam.cz
OHODNOCENO
Básničky 12041 - 12050 / 15865
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2026 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno. | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy