Verše

Na svatého Valentýna,
čtrnáctého února,
obchody jsou vyzdobené,
dárky mnohé připravené.

Je to svátek lásky k milým,
dárečky a srdíčka,
s úsměvy je předáváme,
s políbením na líčka.

Tento symbol také značí,
těžký osud Valentýna.
Tajně, kdysi oddával,
vojáky a mladé páry,
přes zákaz to, nevzdával.

Skončil smrtí mučedníka,
v paměti nám zůstane.
Kytičkou my v tento svátek,
vzpomínku mu dáváme.

S historií loučíme se,
dárečky ty z lásky dejme,
ať jsme stále veselí,
v lásce, štěstí, ku zdraví!

Dobrodružství bylo vždy,
podívat se potají,
co ta místnost uvnitř skrývá,
zamčená, tak často bývá.

Odhalit to tajemno,
je jak zlomit sirku,
v zámku přece máme,
klíčovou tu dírku!

Naše oko už tam zírá,
nevidíme vůbec nic.
Zámky mají ochranu svou,
krytky dírek cloní víc.

Zvědavé jsou, naše malé děti.
Sotva trochu povyrostou,
chtějí zkoumat, co tam vidí,
nové hračky, nebo cizí lidi?

Dospělé to neláká?
Sáhněme si na duši.
Občas kouknout do zákazu?
Na nás se to nesluší!

Malý Pašík - prasátko -
vypůjčil si zrcátko.
Dívá se... a dívá,
je-li na něm špína.
Mám rypáček čistý?
Ano. Teď už jsem si jistý.
Ty odstálé štětiny
učešu do ofiny.
Avšak uši
- ty mi sluší.
Ty nemají chybičku,
ani špíny trošičku.
Budu se všem líbit zase
- já jsem přece čisté prase.

Bez tvojí SMS jdu teď spát,
nechám si o tobě, krásné sny zdát.
Kéž byla bych teď s tebou,
a dala ti pusu něžnou.

Dneska právě začínají,
pololetky vysněné.
Vysvědčení doma máme,
celý týden snad proflákáme?

Ráno pozdní vstávání,
žádné dlouhé chystání.
Venku pěkně bílé jen,
obléci a honem ven.

Sníh, jak více nad kolena,
sluníčko už vychází.
Sáňky, lyže, vše, co máme,
snad nám už nic neschází!

Vítr sviští kolem uší,
jak se dolů řítíme.
Všem to kolem pěkně sluší,
zmrzlé tváře, ruce, uši.

Všechno má i jednou konec,
škola brzy začne zas.
Povinnosti plné hrsti,
plníme snad každý z nás?

Tak roztomilá je,
s city čaruje,
je to moje láska.
Nic mi nezabrání
v jejím dobývání,
to je jistota, ne sázka.

Mám teď trochu chviličku,
napíši Vám básničku,
ještě nevím, o čem bude,
o kráse, kolem všude.

Stačí jen se poohlédnout,
zvednout hlavu vzhůru,
uvidíme nový svět,
co předkové nám dali v lůnu.

Jak zdobené jsou staré domy,
fresky, sochy, zdobí je,
chodíme tak denně kolem,
hlavu dole, máme jen.

Zahloubaní jsme jen v sebe,
nedobrá to známka bývá,
jak je modré dnešní nebe,
někdy to i v času skrývá.

Zastavme se na chviličku,
dejme prostor vjemům našim,
kochejme se prácí předků,
čas utíká, nám i dalším!

Víš, mám tě já rád,
ale už pouze, jako svou dobrou kamarádku.
Vždyť sama víš, domluva naše,
byla tak jasná a čistá,
nebreč, vím, že jsi chtěla víc,
nechci s tebou zbytečnou hádku,
chci tě mít,
ale pouze jako dobrou kamarádku.

Vždyť sama víš, naše domluva,
byla tak jasná a čistá,
náš vztah, nebyla, láska, ani né jistá,
a věděla jsi, že až jednou.
Až jednou, do cesty, mých velkých snů,
vstoupí, ta, která může, syna neb dceru mi dát,
jen tý já budu do smrti svý věrný,
jen tu, já budu milovat.

Vždyť víš, o čem já teď mluvím,
ta, která může, syna neb dcerku mi dát,
tu já budu do svý smrti milovat.

Vždyť ty to víš, že řekli jsme si,
můžem spolu být, třeba jen pár dní, třeba měsíc,
i pár let, ale jistotu, to jsi předem, předem věděla,
já ti nesliboval.
Já bral jsem tě, jen jako dobrou kamarádku,
to jsi dobře věděla, že věčnou lásku
já ti nesliboval.

Vždyť ty to víš, já lásku svou, nesliboval jsem ti,
snaž se mi teď rozumět.
Vím, že, měla jsi mne, vždycky ráda,
ale znáš mý, velký sny,
co ty mi, už jako žena, nemůžeš dát,
proto mám tě, stále rád,
vážím si tě, ale pouze jako kamarádku.

Konečně já našel, to, co jsem si, vždycky přál,
pochop, že náš vztah, tímto končí,
vždyť ty to víš, že jsem ti svou lásku nesliboval.
Vždyt ty to víš, jak říkal jsem ti na začátku,
co já bych si strašně přál.
Proto nechci, s tebou žádnou hádku,
pochop, že je konec,
chci tě, ale už jenom jako kamarádku...

Když narodí se maličký,
dar vidění má pod víčky,
dar slyšení má v něžném oušku,
dar doteku má v prstíčkách,
dar chuti pozná v prvním doušku,
dar vůně v jarních kytičkách.
Maminko, ty k těm darům vkrátku
dar řeči přidáš nemluvňátku.

Valentýn je krásný den,
stačí sladká pusa jen.
Svátek pro zamilované páry,
muž jen ženám dává dary.
NIKDY žena muži,
muž měl by přinést růži.