Verše

Před okny mám krmítko,
ptáčci k němu slétají,
do zobáčku slunečnici,
na halouzkách, klovají.

Sýkorky a kominíčci,
jsou tu každý den,
nikoho tam nepouštějí,
je to pro ně jen?
Asi ano...
Sypu jim tam brzy ráno.

Fráčky mají zbarvené,
peříčka se lesknou,
když je něco vyruší,
pořádně se leknou.

Odletí do bezpečí,
kde v klidu svého vyčkají,
pak se opět osmělí,
do krmítka létají.

Krmte ptáčky hladové,
když mrazy venku tuhnou,
z jara se nám odvděčí,
sbírat broučky budou...

Motto: „JEDEN za všechny a VŠICHNI na JEDNO”

Přátelé, VY všichni
mému srdci milí,
zůstaňte nadále
se mnou v této těžké chvíli.

Nesnáším, když v životě,
kdy jsi KING, se na tě přilepí
každý parazit s úsměvem falešným,
přesto nádiva a vypočítavý FLINK.

Já jsem prostě TA,
co nepěstuje sebelítost,
bouřlivá srdečná kometa
a v SRDCI přesto křehká bytost.

POKAŽDÉ se ze dna postavím
a jdu vzhůru VPŘED,
vždyť, LIDI, já už dávno VÍM,
že přesto KRÁSNÝ je tenhle svět.

Až znovu ke mně PŘIJDE
to zasloužené SVĚTÝLKO NADĚJE,
VĚŘTE, že Vy - VĚRNÍ
se spolu od SRDÍČKA opět ZASMĚJEM.

Stojím tu jen tak, a přemýšlím,
jestli teď sním aneb bdím.
Celý život, změnil se mi, na Facebooku,
v jediný, tak nádherný den.
Stále jsem v obavách,
a nechci se, ze spánku probudit.
Bojím se, že se mi to všechno, jenom zdá,
že je to všechno, jenom pouhý sen.
Miláčku, pomoz mi, štípni mne do ruky, polib mne,
ať věřím, že to není jen ten pouhý sen.
Miláčku, víš, já vím, dlouho jsme strádali,
dvacet let, se hledali.
Miláčku, štípni mne, zatahej za ruku,
řekni mi, že nebdím, řekni, že nespím...
Né, já už nechci, ztratit, co už jednou ztratil,
miláčku, polib mne.
Miláčku, nezlob se, že předbíhám,
jenom tě teď prosím, se zeptám,
vezmeš si mne, aspoň na dalších dvacet let.
Miláčku, moc tě miluji,
chci, nemůžu už bez tebe být,
co víc si přát, než tebe mít.
Miláčku, chci být, s tebou, už né sám,
vždyť víš, jak moc rád tě mám...

Vím to, a je to pravda
Že miluji tě, víc než déle
Ta vysoká červená stavba
Stavěná přímo pro přátele

Každý den, každou noc
Myslím na tebe
A není tu žádná pomoc
Snad jedině krásné černé nebe

Ty jen okolo mě chodíš
A nevšímáš si mě
Ani nevíš, jak mi škodíš
A já jsem na dně

Tak to konečně pochop
Že láska je silná
A ty máš za sebou rozchod
A já... nerozdílná

Tak teď to tu máš
Černé na bílém
Že den je teď náš
Ve světě šedobílém

Jediná věta: MILUJI TĚ!
A vím to, a je to pravda...

Je strašný, jak mi každý připomíná minulost,
jsem smutná a nedokážu ze sebe dostat tu zlost.
Čekám jen na to, až můj život skončí,
jsem ta, za kterou se nikdo neotočí...
Copak tady není někdo, kdo mě rád má?
Někdo, kdo mi svoji polovičku srdce dá?
Nikdo mě nechápe, ani se nesnaží,
ta bolest je horší než zakopnout o zápraží.
Proč láska s námi hází tak prudce?
Proč ze všeho mě bolí tak srdce? ...

Jsi jako slunce, co pohladí mě po tváři,
jsi jako hvězda na nebi,
která se tak krásně rozzáří.
Jsme jako dvě spojené ruce,
co hází sebou tak prudce.
Jsi jako den, a ne noc, které se tak bojím,
ty jsi jediný, o koho já stojím.
Ty jsi ten, koho v srdci nosívám,
a proto se v našem vztahu jen tak nevzdávám.
Jsi pro mě důležitý jako silná droga,
každý den abych s tebou byla, prosím boha.
Milovat tě napořád je mé přání,
nesnáším všechny ty, co na lásku jen sází.
S tebou si dokážu představit život,
a vznášet se s tebou po nebi jako pilot...
Jednou se chci za tebe provdat,
a ne do našich srdcí jen silně bodat.
Lásko, jsme jen ty a já,
jsi spřízněná duše má.
Po letech s tebou vychovávat dítě,
kterému oba budeme říkat jako moc miluji tě.
Po dlouhém času spolu zestárnout,
a životu společně podlehnout.
Vzpomínat vždycky na to, jak jsme se poznali,
jak se vším jsme se poprali.
Jako duše hlídat ty, co jsme měli rádi,
i kdyby to měli být jen kamarádi.
Po světě spolu jen bloudit,
a přestat každýho tolik soudit.
Nesmíme být zlobivý,
aby jsme peklem nemohli projít,
všechno dát do pořádku,
a pak v klidu do nebe odejít... :*

Jsi vzdálen ode mě čím dál víc,
je hezké, když chybíš mi mohu ti říct.
Těším se na ty chvíle strávený jen s tebou,
po dotykách tvých mě andělíčci do nebe vemou.
Až znovu uvidím tě, tak se k tobě rozběhnu,
padnu ti do náruče
a tím tvé srdce štěstím probodnu.
Slaďoučký polibek ti na ústa dám,
aby jsi se potom necítil sám.
Těším se na ty tvé upřímné řečičky,
a ještě víc na to, až dotknou se mě tvé ručičky.
Cítím se tak prázdná, když jsem tu bez tebe,
chci být jen s tebou a vznášet se do nebe.
Už nikdy se s tebou nechci hádat,
když potom se ve slzách svých učím jen plavat.
Když padá hvězda, tak mé přání je:
Zůstat s tebou, dokud mě smrt nezasáhne.
Ty všechny zážitky, co jsem s tebou prožila,
život bych za tebe klidně položila.
Jsem strašně ráda, když mohu tě rozesmát,
nebo v nouzi ti pomocnou ruku dát.
Nikdy o tebe nechci přijít, a znovu prožít to zlé,
nebaví mě pořád řešit to, co je minulé.
Přeji si, ať jsem s tebou už napořád,
a pevně tě obejmu,
a do tvých krásných očí říct ti, jak tě moc Miluju :*
S Láskou pro tebe :) :*

Až teď poznal jsem jednu věc,
a sice, že láska není jen kec.
Je tak krásná, létám po nebi
a uvnitř v srdci moc dobře je mi.

Chybí mi moc,
i když s ním nejsem.
Je to můj kamarád,
je to můj brouček.

Chci být jen s ním,
a ne s tím druhým,
on se mi líbí,
on je tím pravým.

Moje pusa, tvoje pusa,
každý jinou máme,
co je komu do toho,
když je k sobě dáme.