Verše

Cvrček prcek hraje,
hovnivál brundibár taje,
léto je v plném proudu,
není nad rodnou hroudu.

Na přechodu pro pěší
dělá masáž nejlepší
tatrovka starému hřbetu,
pošle ho do lazaretu,
inu, nedbal nebezpečí.

Obloha modrá, bez mráčku,
jedeme na výlet ve vláčku,
všichni si nahlas zpíváme
a svačinek si dopřáváme,
nemračí se z nás jediný,
jsme rádi, že jsou prázdniny.

Tisíc jmen
má dívka Sen,
já si přeji
nejtajněji,
aby byla moje jen.

Z říše hmyzu vrcholné střípky
hraje cvrček na své skřipky,
další broučci v němém úžasu
poddávají se jejich mámivému hlasu.

Zdálo se mi dnešní noci,
že jsem s ní,
má mě ve své moci,
ta dívka noblesní.

Co dodat k dnešnímu dni,
beze slov odchází, jako Ty, lásko,
ráno otevřu oči a znovu si Tě budu promítat.
Tak smutně a dlouze vleče se každý den, lásko,
pořád mám na co myslet a na co vzpomínat.
Mám strach, že tohle nikdy neskončí, lásko,
život mi neběží, jak bych si přál.
Myšlenka na Tebe mi svazuje ruce, lásko,
schází mi dotek a úsměv, co hřál.
Nikdy se nevrátí, co život nám už dal, lásko,
krásné vše zmizelo, kryje jej temnota.
Chtěl bych každý nový den Ti povědět, lásko,
že opravdu krutá je láskyplná samota.

Sluníčko! Stůůůj!

Jako sen krásný by se mi zdál,
když jsem jí prvně tváří v tvář stál,
a já ten sen chci žít každý den
a napořád s ní být už jen.

Do vlasů dal jsem jí růži,
pohladil tu jemnou kůži,
polibky její rty skrápěl
a v žáru noci se utápěl,
s tou, o které už vím,
že nikdy ji neopustím.

Já už nic vůbec nevnímám,
v mé hlavě jen už tebe mám.
Když na tebe myslím,
směju se a červenám.
Každé ráno, když se probudím,
před sebou tě stále vidím.
Hned po ránu já dobrou náladu mám,
líbám tě a se zase usmívám.
Díváš se na mě, jak já spím,
čekáš, až se zase probudím.
Koukáš na mě a se usmíváš,
doneseš mi kafe a mi říkáš:
Krásný ráno, miláčku, ti přeji,
jsi má dívka jediná, kterou miluji.
Už prostě já nic nevnímám,
jsem ták šťastná, že tě mám.
Jsi druhá půlka mého srdce,
já miluji tě čím dál více.
S tebou je mé srdce celé,
to srdce, co pro lásku jen bije ;)