Verše

Nálady se mi mění,
když miláček tu není,
i vteřina je dost,
asi mám závislost...

Jmenuji se Santa Claus,
v Americe mám svůj haus,
jinak - dělám pro CIA,
ale nikomu to neříkej.

Láska nám dává sílu,
abychom byli v míru
se svým vnitřním já,
kdo miluje, život si užívá.

Před naší, za naší,
Mikuláš děti nestraší,
to dělá jen zlý čert,
potom jde pryč každý žert.

Láska je mým tajemstvím,
říct mu o něm nesmím,
i když bych tak chtěla,
svět logiku nemá.

Noci sloužím,
životem se ploužím,
ránu mi zasadil
ten, co mě prvně pohladil...

Jsem překvapen,
že nebyl to sen,
já včera na vínu
potkal pravou vílu.

Proč pláču, když nechci,
dals mi injekci
usedavého breku,
no to je k vzteku...

On je tolik sladký
dominantní pán
a já mu z lásky
nejen srdce dám.
Chci ho líbat všude
ať už se mnou bude.
Oči má jak čokoláda
a já ho mám velmi ráda.

Stačí od Tebe jedna zpráva a můj den je hned zářivější.
Jeden Tvůj pohled a nemůžu z Tebe odtrhnout oči.
Jeden Tvůj úsměv a nemůžu spát.

Bojuji s tím, každý den, věř mi,
ale Tvá láska mě vždy přitáhne zpět k Tobě.

Ty jsi ta, díky které mě napadají tyto básničky,
ty jsi ta, díky které vím, co znamená slovo láska!

Nikdo ještě ve mně neprobudil tyto pocity,
tak na co čekáš...?
odpověz mi prosím...

Máš to stejně jako já, nebo je to jen iluze?
Patříme k sobě, kdo ví...

Nech prosím promluvit své srdce,
modlím se každý den, ať se správně rozhodne...

Když nejsem s Tebou, je to jako mít nůž v srdci,
bolí mě to čím dál víc, ale bez Tebe nedokáži být...

Tvá přítomnost mi ubližuje,
ta prázdnota uvnitř mě zabíjí,
ale nemůžu si pomoci,
jen Ty mě dokážeš vyléčit.

Modlím se každý den,
aby se Tvé srdce správně rozhodlo,
jen díky Tobě se tam uvnitř mě něco změnilo...