Zamilované básničky

Potkal jsem krásnou holku.
Znám ji jenom chvilku.

Chtěl bych ji víc poznat.
Ale bojím se to přiznat.

Postavu má dokonalou.
Barvu očí namodralou.

Miluju vůni jejích vlásků.
Musím myslet na tu krásku.

Když slyším její sladký hlásek.
Připadám si, jako bych se v čase zasek.

Snad tímto psaním pochopí.
Že se mi moc líbí.

Tady už to ukončuju.
Další báseň připravuju.

Ty jsi moje potěšení,
chci být s Tebou napořád,
samota nic pro mě není,
zvlášť když Tě mám tak moc rád.

I.
„Ach, jak rád tě mám,
ve tvých očích krásu shledávám.
V naději, že jednou snad,
spatřím tě po svém boku stát.
Vím, snění je to dětinské,
však pro mě dnes překrásné.
Tvé oči jako studánky,
blýskajíc se do dálky.
Jen krátký čas tě znám,
však v srdci mém tě mám.
Okouzluješ mě každým dnem,
jen s tebou jest den naplněn.
Když na tebe pohlédnu,
hned rozkvetu.
Tvá krása, dobrota,
hýbe mým srdcem,
jsem okouzlen.”

Pokračování básničky

Láska a klid
pro všechen lid,
na všechny už čeká,
síla Vánoc je odvěká.

Pořád musím myslet na to,
jak moc se mi líbíš, zlato,
nikdo jiný na světě tak krásný není,
jsi pro mě v životě to největší potěšení.

Láska je to, že Tě mám,
už nikdy nechci být sám.

V očích máš kouzelné světlo,
které mi dokonale hlavu popletlo,
a tak se stalo, že Tě miluji,
a je to jediná věc na světě, o které nepochybuji.

Je to láska, je to sen,
užívám si každý den,
je štěstí, že spolu můžeme být,
takhle bych chtěl nadosmrti žít.

Láska je v každém z nás,
poslouchej její hlas
a dobře Ti bude,
láska je všude.

Růži držím v pevném stisku
můj život je jako v písku
růže rudá voní jako med
v mém srdci roztává led
ledové srdce je hned medové
zachrání mé srdce bolavé
a tak držím růži s láskou
a žiju s jedinou otázkou