reklama
Básničky 6141 - 6150 / 6804
Písčitá pláž, na ní postava,
nymfa snad či mořská kněžna,
z mořských vln zrozená
nebo římským kameníkem z mramoru tesaná.
Stojí tu symbol krásy,
andělské stvoření,
znamení příštího lidského zrození,
její nádheru ne každý ocení.
Chci jít blíž a dotknout se toho zázraku,
je krásná jasná obloha, nebe bez mraků,
ještě malý krůček, téměř se jí dotýkám,
rozrušením se rdím, vůbec nedýchám.
Pokračování básničky
nymfa snad či mořská kněžna,
z mořských vln zrozená
nebo římským kameníkem z mramoru tesaná.
Stojí tu symbol krásy,
andělské stvoření,
znamení příštího lidského zrození,
její nádheru ne každý ocení.
Chci jít blíž a dotknout se toho zázraku,
je krásná jasná obloha, nebe bez mraků,
ještě malý krůček, téměř se jí dotýkám,
rozrušením se rdím, vůbec nedýchám.
Pokračování básničky
Vločka za vločkou z nebe padá,
mám Tě rád,
po klávesnici mé prsty tancují,
úžasný to prstoklad.
Vločka za vločkou z nebe padá,
máš i ty mě tak ráda?
mám Tě rád,
po klávesnici mé prsty tancují,
úžasný to prstoklad.
Vločka za vločkou z nebe padá,
máš i ty mě tak ráda?
reklama
reklama
Jsi má hvězda,
která celou noc září,
můj nejšťastnější
den v kalendáři.
Jsi má radost,
kterou už teď nemám,
má životní múza
a já se jí nevzdám.
Jsi sen,
který pořád sním,
nádherný verš,
nad kterým přemýšlím.
Pokračování básničky
která celou noc září,
můj nejšťastnější
den v kalendáři.
Jsi má radost,
kterou už teď nemám,
má životní múza
a já se jí nevzdám.
Jsi sen,
který pořád sním,
nádherný verš,
nad kterým přemýšlím.
Pokračování básničky
Svlékni si košilku, lásko moje,
do rána bílého daleko je,
do rána daleko, k tobě kousek,
je krásné, když dva lidi milujou se.
Líbám tvé tělo čarovné, hladím tvoje vlásky,
v povzdálí zpívají Petr a Iveta Knoflíky Lásky.
Miluji Tě hodně moc, a ty to moc dobře víš,
ale cesty osudu ani já, ani ty nezměníš.
Milování je radost, milování je strach,
je to dlouhá bílá linka,
je to útěk do neznáma,
je to nejkrásnější květinka,
ta opojná vůně KONVALINKA.
do rána bílého daleko je,
do rána daleko, k tobě kousek,
je krásné, když dva lidi milujou se.
Líbám tvé tělo čarovné, hladím tvoje vlásky,
v povzdálí zpívají Petr a Iveta Knoflíky Lásky.
Miluji Tě hodně moc, a ty to moc dobře víš,
ale cesty osudu ani já, ani ty nezměníš.
Milování je radost, milování je strach,
je to dlouhá bílá linka,
je to útěk do neznáma,
je to nejkrásnější květinka,
ta opojná vůně KONVALINKA.
Něco uvnitř tebe
šeptá, hladí, svádí.
Máš strach z toho, co ti radí,
nemůžeme být jen kamarádi?
Zeptej se svých snů,
sladkosti zvláštních dnů,
jiných než vždycky,
s láskou je to jiné, je to fantastický...
Kdy a s kým?
Složité i jednoduché jako tento rým.
Odpověz si sám,
já odpověď znám.
šeptá, hladí, svádí.
Máš strach z toho, co ti radí,
nemůžeme být jen kamarádi?
Zeptej se svých snů,
sladkosti zvláštních dnů,
jiných než vždycky,
s láskou je to jiné, je to fantastický...
Kdy a s kým?
Složité i jednoduché jako tento rým.
Odpověz si sám,
já odpověď znám.
Je to rok a nebo jen noc,
co miluji tě strašně moc.
Miluji tě neskutečně!
Chci, ať to trvá věčně.
Když s tebou jsem,
je to jako krásný sen!
Cítit, jak tvé srdce bije,
to ve mně radost probuzuje.
MILUJU TĚ!
co miluji tě strašně moc.
Miluji tě neskutečně!
Chci, ať to trvá věčně.
Když s tebou jsem,
je to jako krásný sen!
Cítit, jak tvé srdce bije,
to ve mně radost probuzuje.
MILUJU TĚ!
Láska je klid i boj,
někdy bodá jak včelí roj,
jindy má lehkost motýlka,
každý má svého andílka...
Mým andílkem jsi ty,
celým srdcem tě miluji.
někdy bodá jak včelí roj,
jindy má lehkost motýlka,
každý má svého andílka...
Mým andílkem jsi ty,
celým srdcem tě miluji.
Nedávno jsem labuť spatřila,
samotná po jezeře bloudila,
na Tebe myslet jsem začala,
Tvá podoba ve mně utkvěla.
Visela jsem nad propastí,
pode mnou zem a chrastí,
sama bych to nezvládla,
Tvá ruka mi však pomohla.
Teď stojím na pevné zemi,
velké štěstí mne potkalo,
přitom tak nevinně to začalo,
nikdo nic nevěděl,
asi osud to tak chtěl.
Pokračování básničky
samotná po jezeře bloudila,
na Tebe myslet jsem začala,
Tvá podoba ve mně utkvěla.
Visela jsem nad propastí,
pode mnou zem a chrastí,
sama bych to nezvládla,
Tvá ruka mi však pomohla.
Teď stojím na pevné zemi,
velké štěstí mne potkalo,
přitom tak nevinně to začalo,
nikdo nic nevěděl,
asi osud to tak chtěl.
Pokračování básničky
Básničky 6141 - 6150 / 6804
reklama
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2020 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy