Zamilované básničky

Má první láska se dnes vdává,
měla by to být pro mě rána,
ale já jsem z toho neskutečně šťastný,
strávit život po jejím boku je úžasný.

Přemýšlím nad horou věcí,
v ní vyjímá se jedna přeci,
a to láska, po které zoufale toužím,
však zatím se jen sama světem ploužím.

Uvnitř mého srdce
schovaná je,
na povrch chce,
protože miluje.

S láskou usínám,
tmu vůbec nevnímám,
na cestu mi svítí
k šťastnému žití.

Když na mě kouká,
mám v hlavě brouka,
k ní mě to táhne,
mé tělo prahne
po fyzickém kontaktu,
pozval bych ji na jachtu,
kdybych měl nějakou,
tu holku okatou.

Proč světem bloudím
a lásku jen loudím,
proč nenajde se ten,
co splnil by můj sen?

Kdyby lásky nebylo,
nic by mě nebavilo,
protože jí žiju
a sílu z ní piju.

Láska je mou součástí,
kterou mám nejvíc ráda,
nenechám si ji ukrásti,
a to ani od kamaráda.

Mým největším přáním
je potkat svého prince,
a já letím za ním,
život je správná strana mince.

Jakmile se probudím,
ihned Tvou tvář uvidím.
Pak už nechci déle spáti,
polibek Ti toužím dáti.
Líbat všude, kam si přeješ,
ať jsi šťastná, ať se směješ.
Jsi ta žena, které dají,
muži vše, i co nemají.

Vždyť Ti stačí jen se smát
a tím chlapům srdce brát.
Neb svým smíchem a zvlášť zblízka,
získáš si každého řízka.
V náruči Tě toužím svírat,
do Tvých očí stále zírat.
Chci Tě držet pevně v pase,
celý den a... v noci zase.

Pokračování básničky