Zamilované básničky

Pro lásku mé srdce bije,
city moje duše žije,
bez nich - to dobře vím -
byl bych pouhopouhý stín.

Chtěla bych ti sdělit to,
co sdělit ani nejde.
Říkáš, že to nic,
že to samo přejde.
Láska je smutná a taky divná věc,
co zbývá říci vlastně nakonec...
Chtěla bych ti sdělit to,
co sdělit nejde,
tak prosím mlč, neříkej,
že to přejde.
Nemůžeš pochopit,
jak moc to pořád bolí,
snažím se nemyslet, myslet na cokoli...
Chtěla bych ti sdělit... nesdělitelné.

Láska nám ukazuje,
co všude kolem tu je
a my to jen nevidíme,
s ní to poznat smíme.

Láska čarovná
kouzelný má vliv,
spory urovná,
šťastně jsi živ.

Poezie mého srdce
zasahuje
mou duši prudce,
miluje!

Když se člověk zamiluje,
srdce mu láska naplňuje
a on se cítí mnohem líp,
je rozdíl s láskou žít.

Štěstí není výsada,
je to tajná přísada,
kterou v sobě láska má,
proto je tak nádherná.

Láska veliká
srdce rozehřeje,
už neutíká,
zůstat si přeje.

Nádherná je aura lásky,
musím myslet na ty vlásky,
jak tam přede mnou stála
a snad se trochu bála
svoje city projevit,
měl jsem tu odvahu mít
a říct, co skutečně cítím,
že se každou chvíli vznítím.

Má láska se skutečností stala,
pana božského jsem potkala
a abych to jen tak neříkala,
já jsem si ho taky vzala!
Teď v životě šťastná jsem
a každý den je jako sen.