Zamilované básničky

když jsem dostal první knihu
byl to svátek pro mne
první kolo, první tablet
cení dítko skromné

první rande, první pusa
člověka oblaží
všechno, co je neotřelé
užívat se snaží

vše se časem opotřebí
potom méně těší
jako kabát obnošený
na věšák se věší

aby láska zase byla
lidem k povznesení
viagru si musí koupit
bez ní radost není

a tak každý spotřebitel
když má všeho dosti
tělo, mysl stimuluje
nikdy se nepostí

Dech se mi zrychluje,
něco mě omamuje,
co to asi bude?
Je to prostě všude!
Nakonec jsem to poznala,
to se mi láska ukázala.

Láska mi dává naději,
že se jednou splní,
co mám na světě nejraději
a hlavou se mi pořád honí.

K mé obrovské radosti
stala se skutečností
láska, po níž jsem toužila,
dokonale mě oblažila.

Láska je ve mně,
láska je v nás,
cítím se příjemně,
kdy přijde zas?

Když se k sobě tulíme
a o světě nevíme,
cítím se nejšťastnější,
nemůže být nic lepší.

Láska je ve vzduchu,
jenomže o tom ještě
on nemá ani potuchu,
samota svírá jak kleště.

Horko mě polilo,
srdce se zbláznilo,
bilo jako zvon,
když vstoupil on.

Láska je moc krásná
a každá chvíle vzácná,
kdy mohu s ním být
a naplno žít.

Působil tajemně,
zvedl mě ze země,
teď letím k výšinám,
tu nejčistší lásku mám.