Zamilované básničky

Znám nádhernou ženu,
kterou musím mít,
už se za ní ženu,
nechci jenom snít.

Láska srdce naplňuje,
když se člověk zamiluje,
každý problém lehčeji řeší,
když se na někoho těší.

Přišla a odešla,
do mého srdce ani nevešla,
čekat musím dál
na můj první lásky bál.

Láska má mnoho tváří,
na mě hodná je,
má tvář zrovna září,
srdce miluje.

Připomeň mi, jaké to bylo,
když jsme se nestarali o to,
co si myslí o nás dvou ostatní.

Připomeň mi, jaké to bylo,
když jsme si povídali o všem možném.

Připomeň mi, jaké to bylo,
když jsme si povídali i o hloupostech,
a nevnímali ani čas, ani to, jaký je den.

Připomeň mi, jaký hezký pocit to byl,
když jsme šli vedle sebe a nestarali se o nic.

Řekni mi, že se tvé srdce ještě nevyléčilo,
stejně tak jako mé.

Že život bez Tebe je prostě na nic,
že nic nedává smysl,
když se k sobě chováme jako cizí.

Pokračování básničky

Víš, moje srdce je raněné,
s tržnou ranou pokračuji dál.
Víš, moje srdce je raněné,
stalo se to, čeho jsem se bál.
Život plný cílů a jasných vizí,
mění se v šedý oblak a bez ostychu mizí.
Vše, co bylo osvíceno sluncem,
je rázem prázdné a bez života,
vše, co bylo osvíceno sluncem,
tváří se teď jako trapná anekdota.
Ale věřím, že paprsky slunce se jednou znovu objeví,
a osud ukáže, že ty nejsi ta pravá, ta poslední.

Láska dělá divy,
cítím se tak živý!
Je to jiný svět,
už nikdy nechci zpět.

Láska zaměstnává mou mysl
a také moje srdce,
všechno kolem dává smysl,
tak chce mě nebo nechce?

Láska je jediná cesta pravá,
všem nám naději dává,
že naše sny se splní,
tak neváhejte jít po ní.

Láska změnila můj osud,
takovou krásu jsem dosud
nikdy v životě nepoznala,
jaký zázrak mi láska dala,
to ani popsat nejde,
snad nikdy neodejde.