Zamilované básničky

Příjemné mrazení mám,
kdykoliv ho potkávám.
Přijemné mrazení,
protože jsme pro sebe stvoření,
na lásce ulétám.

Láska je proud,
který v srdci mám,
bez ní jsem troud
a jenom umírám.

Krásná věc láska je,
když člověk miluje,
užívá si každý den,
život je jako sen.

Krásný je svět,
nevzal bych zpět
nic, co jsem udělal,
život bych za lásku dal.

Miluji a je to krása,
láska je pro srdce spása,
konečně zas šťastně bije,
moje vyvolená žije!

Chtěl jsem ti k nohám růže snést
po parku se s tebou v ruce vést.

Chtěl jsem ti vzdát toliko lásky
vískat tě mezi tvými čarovlásky.

Chtěl jsem ti celé své srdce dát
dopřát ti vše čehož si budeš přát.

Chtěl jsem ti nabídnout štěstí
hledět jako na bohyni se ctí.

Chtěl jsem tě vynést mezi nebesa
spolu jen roztáčet života kolesa.

Chtěl jsem být tvým milým
jen pro tebe a s nikým jiným.

Někdy láska znamená, dívat se, jak drží jinou
Někdy láska obnáší, žít napořád se svou vinou

Někdy je láska, pustit ruku, co chceš dál držet
Někdy je láska, běžet pryč, když chceš se zdržet

Někdy tě láska donutí na kolena si kleknout
Někdy, ti již nedovolí, ze země se zvednout

Někdy třeba dovolí ti, sebe pochopit
Však častěji, nechá tě... v sobě utopit

Svou lásku máme
a taky si to užíváme.
Jeden k druhému patříme
a nikdy se nezměníme.

Klasiky rád cituji,
když říkám, jak miluji,
té mojí jediné,
květince nevinné.

Když jeden miluje druhého,
vždy s ním zůstává,
i když jde do tuhého
a naděje je mizivá.