Zamilované básničky

Svět se směje,
jak mě hřeje,
že Tě mám,
Ty můj andílku,
každou chvilku
s Tebou si užívám.

Láska je skutečností,
je radost Tě mít,
nemůžu se do sytosti
těch krásných chvil nabažit.

Krásný je každý den,
kdy Tě tu mám,
chci život jako sen
a s Tebou ho poznávám.

Ať to, jak chce, dopadne,
láska tady dnes vládne,
všechno dobré bude,
cítím lásku všude.

Nevycházím z úžasu,
jak krásná být může
žena, kterou miluji
a bere si mě za muže.

Nikdy jsem netušila,
že se to stane,
ale od té doby, co jsem Tě potkala,
láska v mém srdci plane.

Jsi pro mě vším,
ráda Tě mám,
o Tobě sním,
s Tebou si užívám.

Potkal jsem krásnou holku.
Znám ji jenom chvilku.

Chtěl bych ji víc poznat.
Ale bojím se to přiznat.

Postavu má dokonalou.
Barvu očí namodralou.

Miluju vůni jejích vlásků.
Musím myslet na tu krásku.

Když slyším její sladký hlásek.
Připadám si, jako bych se v čase zasek.

Snad tímto psaním pochopí.
Že se mi moc líbí.

Tady už to ukončuju.
Další báseň připravuju.

Ty jsi moje potěšení,
chci být s Tebou napořád,
samota nic pro mě není,
zvlášť když Tě mám tak moc rád.

I.
„Ach, jak rád tě mám,
ve tvých očích krásu shledávám.
V naději, že jednou snad,
spatřím tě po svém boku stát.
Vím, snění je to dětinské,
však pro mě dnes překrásné.
Tvé oči jako studánky,
blýskajíc se do dálky.
Jen krátký čas tě znám,
však v srdci mém tě mám.
Okouzluješ mě každým dnem,
jen s tebou jest den naplněn.
Když na tebe pohlédnu,
hned rozkvetu.
Tvá krása, dobrota,
hýbe mým srdcem,
jsem okouzlen.”

Pokračování básničky