Zamilované básničky

Když se dva zamilují,
šťastný život si malují.
A taky že ho budou mít,
stačí jen srdci dovolit,
aby vedlo jejich kroky
a čekají je šťastné roky.

Láska, to je nebe...
A já miluji tebe!
Víc jsem si nemohl přát.
Proto chci verše ti psát
a polibky tě zasypávat,
ruce kolem tebe dávat
a mazlit se, milovat,
láska nejde schovat!

Když srdce hoří
a vášeň tryská,
myslíš na jedno,
v těle se blýská.
Divoká láska
svléká Tě, žene,
protrhnout mraky
a vidět nebe.
Když nahá těla
se dotýkají,
tak připadáš si,
jak když jsi v ráji.
Najednou zrada
a už víc není,
zbývá jen samota
a Tvoje snění.
Musíš zapomenout
na toho, kdo Tě zradil,
kdo Ti lhal.
Musíš zapomenout,
že místo milování
jsi sám.

Milovat
znamená žít,
toužit
znamená snít,
tebe
víc než nebe
chci mít,
prudce
bije mé srdce
a navždy pro tebe bude bít.

Láska je nádherná,
miluji tě!
Já tak šťastná jsem,
jako dítě!

Láska je květina,
která nikdy neumírá,
pořád v srdci žije,
když zrychleně bije.

Tesknou temnotou prolétl amorův šíp
a zářivým světlem naplnil srdce mé,
snad ani nemohl trefit se líp,
když současně zasáhl i to tvé.

Láska mi pošeptala,
že si mám vybrat tebe.
Tak jsem ji poslechla
a můj život je teď nebe...
Díky.

Kdo má rád, ten má rád,
já tě musím milovat!
Jsi totiž to nejlepší,
co mě kdy v celém mém životě potkalo,
lásko moje největší,
přeji si, aby to mezi námi dobře dopadlo.

Laskavé, dravé, vzrušující,
upřímné, chtivé, trochu snící.
Tvé oči mě svedly, rozjiskřily,
dva modré kamínky se mi zalíbily.
Svlékly mě v letu, oslnily
a lásku k Tobě probudily.
Zmizely. Kde jsou? Myslím na ně.
Dívá se do nich jiná právě?