Vyhledávání v básničkách: JARO

Na krchově, tam je zima,
nebožtíci klepou kosu.
Už je jaro, to je prima,
nebude jim kapat z nosu.

Přišlo jaro, slunce svítí,
v zahradách je plno kvítí.
Co to ptáci štěbetají?
Že mi tady rádi dají,
malovaná vajíčka,
co jim snesla slepička.

Duše člověka je příliš křehká,
a rozbije se malým záchvěvem.
Pak někde dřímá tiše a zlehka,
jakoby pod sněžným příkrovem.

Ale po zimě vždy přijde jaro,
a slunce závěj rozpustí.
Komu se to stane, stačí málo,
a další šanci již nepustí.

Láska a duše jsou si podobné,
jedna bez druhé neznamenají nic.
I když třeba zdá se Ti to nevhodné,
já chtěl bych ti dávat víc a víc.

Že teď se chovám jinak, je mi jasné,
asi to opravdu trochu přeháním,
vždyť na začátku to bylo krásné,
a to, co jsem zmeškal, doháním.

Vítej jaro,
už je načase,
i když jsi letos
přišlo v nečase.
Chlapci pomlázku
splétají,
děvčata vajíčka
chystají.
Zas po roce,
jsou tu
Velikonoce!