Vtipné básničky - různé

Ťapou malé ploštice,
do vesničky Hoštice.
Slunce, seno je už vítá,
Jahody i Erotika.

Pozdravily malou Božku,
taky režiséra Trošku,
Kameňák to vůbec není,
je to „chlapík” oblíbený.

Bere život s humorem,
co dostane „nás do kolen”.
Jeho žánr, je tak lidský,
pobaví nás skvěle vždycky.

A tak došly ploštice
do vesničky Hoštice
a plné dojmů, srandy k tomu,
spokojeně ťapou domů.

Dnes jsem přišel do obchodu,
měl jsem zajít do šenku!
Koupil jsem zkaženou vodu
a plesnivou tlačenku.

Mlíko žluklý, plíseň v sýru,
to byl ale těžkej hnus!
Salám ztuchlý, ztrácím sílu
a dobíhám autobus.

V tašce byla - ale díra,
jídlo leží na zemi,
plíseň odpadla ze sýra,
tohle všechno zdá se mi!

Zmaten štípám rudé líce,
už tam nikdy nevkročím!
Nevrátím se nikdy více,
raděj z cesty odbočím.

Místo cesty do obchodu,
jdu na oběd k Čertovi,
dám si pivko, žádnou vodu
- a nákup je hotový!

Skočila na mě blecha,
říkám jí, ať mě nechá,
nebudu za maníka,
mít dalšího nájemníka.

Měkké, vlhké, plné šťávy,
ochutnávat mě TO baví.
Navrch jemné ochlupení,
odstranit ho problém není.

Copak je to? Kdo se diví?
Rozkrojil jsem právě KIWI.

Plání se blíží sedm hrobaříků,
tam něco páchne - až jeden zastaví.
Sežral prý už pěknou dávku nebožtíků.
Ten brouček, co má modrý voči laskavý.

Heja, heja, hou, dlouhá bude cesta,
sedm hrobaříků a jedna ponrava.
Heja, heja, hou, už rozpadla se vesta,
pod ní se skrývá výživná potrava.

Vím, že se víko už nikdy neodklopí,
broučci tam dole maj krky hladový,
nebožtík v rakvi se asi těžko vzchopí
a co z něj zbude, se už nikdo nedoví.

Heja, heja, hou, dlouhá bude cesta,
sedm hrobaříků a jedna ponrava.
Heja, heja, hou, už rozpadla se vesta,
pod ní se skrývá výživná potrava.

„Teď! TEĎ zrovna tu byl!!”
Hlásí úřad patentový:

„Prakticky a úsporně
- funguje ten váš gril.”
„Bohužel však - ani tento
nápad - opět není nový!”

Jára Cimrman
- vymýšlí, co stačí jeho dech,
ten český Superman
je prostě geniální Čech.

Sestavil Telefon,
„Járovku”, hromosvod,
paměť má jako slon,
i když mu sláma čouhá z bot.

Nepředčí ho Edison,
ani geniální Bell,
je umělec a velký vzor,
co vždy „pod čepicí měl”.

Nápadů a dílek
- má plnou nůši,
je génius i poetický snílek
s jemnou uměleckou duší.

A s tímto geniálním talentem
se pyšní celé Čechy.
i když neuspěl s žádným patentem,
přesto nápadů měl plné „měchy”.

Je bezva - slastně oči přivírám,
tak super hustý,
doma se s požitkem zavírám
- a polykám ho ústy.

Je to gurmán hotový
a ostrý - jak umí být!
Sladký, senza, prostě takový,
je fajn - ho doma mít.

Do postele si ho ale neberu,
toho slaďoučkého mizeru!
Proč? No to by tě nenapadlo!
Znečistil by mi totiž prostěradlo.

Kečup - ten má každý u nás rád.
Kečup - k večeři dávám, než jdu spát.
A potom se sladkým požitkem,
usínám s gurmánským zážitkem.

Čeho jsem se dneska dočkal,
přes cestu jde černá kočka!
Od rána jsem plný špatných dojmů,
harmonogram hlásí chabou formu.

Ještě k tomu je dnes 13. pátek,
nechce se mi z domu
- v hlavě mám velký zmatek.
Rozbité zrcadlo zdrcen lepím.

Štěstí mi nepřinesly jeho střepy.
V hlavě mi bzučí jako v úlu,
prostě mám dnes pech
a k tomu velkou smůlu.

Opouštím byt
- mám divné tušení,
musím do práce jít,
strachy jsem zdrcený.

Udělám krok...
... a do kanálu se valím,
zažívám šok,
na dně se bezmocně válím.

Mám zlomenou nohu
a pomalu mi ubývá sil,
vymlouvat se na smůlu mohu
- černý pátek se mi vyplnil!

Malá lahvička
plná velkých věcí,
sílí kondička
a to za to stojí přeci!

Živé kultury
vitamíny sdílí,
chabé struktury
mohutní a sílí.

Pro dobrou kondici
je třeba ho pít,
mám ho v lednici,
budu zdravě žít!

Houby mají nohy,
taky klobouka
a protože se mají rády,
tak jim zahoukám...
Húuu...!