Básničky 551 - 560 / 2022
Na krku řetízek, na zádech trám.
Na ruce náramek, na srdci šrám.
Ale já už se nechci trápit,
vždyť já přece nemám co ztratit...
Vždyť ne každý den je ten nej
a láska není na prodej...
A možná jsem až do teď všem říkal ne!
Protože dokud tady na tom světě žijem,
užívejme dne - Carpe diem!
Na ruce náramek, na srdci šrám.
Ale já už se nechci trápit,
vždyť já přece nemám co ztratit...
Vždyť ne každý den je ten nej
a láska není na prodej...
A možná jsem až do teď všem říkal ne!
Protože dokud tady na tom světě žijem,
užívejme dne - Carpe diem!
Zdají se laskavé být...
Zdají se vědoucí být...
Zamyšleně hledí na Tebe
a říkají - NEVÍM
- NEVÍM
- NEVÍM.
Za to si zaslouží obdiv.
PRÝ. Prý? Modré oči.
Je NOC. Noc - co zabíjí.
Noc - jaká ještě nebyla.
Noc - která Tě poznamená
NAVŽDY.
Vidíš je? - Vidíš ty oči?
Cítíš bezpečí? Jistě? Snad?!
Pokračování básničky
Zdají se vědoucí být...
Zamyšleně hledí na Tebe
a říkají - NEVÍM
- NEVÍM
- NEVÍM.
Za to si zaslouží obdiv.
PRÝ. Prý? Modré oči.
Je NOC. Noc - co zabíjí.
Noc - jaká ještě nebyla.
Noc - která Tě poznamená
NAVŽDY.
Vidíš je? - Vidíš ty oči?
Cítíš bezpečí? Jistě? Snad?!
Pokračování básničky
Láskou mého života děti jsou,
malí drobečkové moji,
vysnila jsem si proto dětí pět,
až jednou budeme svoji.
Děti však nejsou na příděl,
a tak dětí pět - nemám.
Jen jedno je mé zlatíčko,
však někdy bolí srdíčko,
příliš tichá rána mám.
malí drobečkové moji,
vysnila jsem si proto dětí pět,
až jednou budeme svoji.
Děti však nejsou na příděl,
a tak dětí pět - nemám.
Jen jedno je mé zlatíčko,
však někdy bolí srdíčko,
příliš tichá rána mám.
Synu, promiň, že jsem neuhlídala tebe,
srdce mě bolí a slza na tváři mě zebe.
Já pomoc jsem ti volala
a bezmocně plakala.
Měl jsi poraněné kosti,
denně žal mě krutě hostí.
Co bylo dál? Žiješ? Či mě nenávidíš?
Osud mi tě vzal...
a ty svou mámu nikdy neuvidíš...
Neuvidím nikdy svého syna.
Moc to bolí, přesto to není moje vina.
Můj synku, kde jsi, můj poklade krásný?
Bez tebe nelze žít...
můj život není šťastný.
srdce mě bolí a slza na tváři mě zebe.
Já pomoc jsem ti volala
a bezmocně plakala.
Měl jsi poraněné kosti,
denně žal mě krutě hostí.
Co bylo dál? Žiješ? Či mě nenávidíš?
Osud mi tě vzal...
a ty svou mámu nikdy neuvidíš...
Neuvidím nikdy svého syna.
Moc to bolí, přesto to není moje vina.
Můj synku, kde jsi, můj poklade krásný?
Bez tebe nelze žít...
můj život není šťastný.
Jednou vyřčená slova,
nedají se vzít zpět.
Tebou vzniklá rána,
bude ještě dlouho bolet.
Rád rozsekáš mě na kusy,
aby jsi mě pak posbíral.
Jenže tentokrát je zrcadlo
příliš rozbité.
A slepit už nepůjde.
nedají se vzít zpět.
Tebou vzniklá rána,
bude ještě dlouho bolet.
Rád rozsekáš mě na kusy,
aby jsi mě pak posbíral.
Jenže tentokrát je zrcadlo
příliš rozbité.
A slepit už nepůjde.
Odešel, neplač!
Všechno časem přebolí,
všechno, ať je to cokoli.
On naučil tě šeptat do srdce slova žhavá.
Ne!
To nebyla láska pravá.
Byla jsi jeho myška malá,
kterých on míval více.
Dnes tobě, zítra jiné líbá líce.
Všechno časem přebolí,
všechno, ať je to cokoli.
On naučil tě šeptat do srdce slova žhavá.
Ne!
To nebyla láska pravá.
Byla jsi jeho myška malá,
kterých on míval více.
Dnes tobě, zítra jiné líbá líce.
Co mě nejvíc ničí,
to je - nebýt ničí.
Ten pocit mě zžírá,
snad můj princ se dívá
a přijde mě zachránit,
nechci už o tom jen snít.
to je - nebýt ničí.
Ten pocit mě zžírá,
snad můj princ se dívá
a přijde mě zachránit,
nechci už o tom jen snít.
Už osm let truchlím v myšlenkách skoro každý den,
a strašně mne bolí, když chodím s přítomným psem ven.
Stále mám strach, že se stane něco zlého,
že dostihne mne karma za psa minulého mého.
Už jsem vám zde psala, proč odejít musel,
bylo mi jen jedenáct, no prostě malý dětský osel...
Vyčítám si to stále i po všech těch letech, věří mi další němá duše už šest let,
bojím se, aby kvůli mne znovu neopustil svět...
Pokračování básničky
a strašně mne bolí, když chodím s přítomným psem ven.
Stále mám strach, že se stane něco zlého,
že dostihne mne karma za psa minulého mého.
Už jsem vám zde psala, proč odejít musel,
bylo mi jen jedenáct, no prostě malý dětský osel...
Vyčítám si to stále i po všech těch letech, věří mi další němá duše už šest let,
bojím se, aby kvůli mne znovu neopustil svět...
Pokračování básničky
Básničky 551 - 560 / 2022
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2021 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy