Básničky 261 - 270 / 2101
Stále hledím do telefonu,
čekám na chvíli, až mi napíšeš.
Bez tebe ničeho nedosáhnu,
snad si na mě vzpomeneš.
Doufám, že mi jednou odpustíš,
tolikrát jsem ti ublížil.
I když u jiného už spíš,
všechno hezké bych vrátil.
Strašnou chybu jsem udělal,
sám teď chodím spát.
Málo jsem se ti věnoval,
už si o tobě můžu nechat jen zdát.
Nechtěl jsem se tě vzdát,
všude srdíčka jsem ti maloval.
Už ti sbohem musím dát,
tak moc jsem tě miloval.
čekám na chvíli, až mi napíšeš.
Bez tebe ničeho nedosáhnu,
snad si na mě vzpomeneš.
Doufám, že mi jednou odpustíš,
tolikrát jsem ti ublížil.
I když u jiného už spíš,
všechno hezké bych vrátil.
Strašnou chybu jsem udělal,
sám teď chodím spát.
Málo jsem se ti věnoval,
už si o tobě můžu nechat jen zdát.
Nechtěl jsem se tě vzdát,
všude srdíčka jsem ti maloval.
Už ti sbohem musím dát,
tak moc jsem tě miloval.
Vím, že jsem Ti byla
jen hračkou pouhou.
Celé ty roky,
když chvíli jsi měl dlouhou.
Stále jsi zkoušel,
co vlastně vydržím.
Jestli se zlomím,
nebo se k Tobě znova připlazím.
Měla jsem tě ráda
a odpouštěla jsem hodně.
Vždy jsem radši odešla,
než podlehla vlastní zlobě.
Teď však je konec.
Okovy praskly.
Opustil jsi mě,
prosit, ať vrátíš se zpět, Tě nebudu.
Však věř, že jednou Tvé oběti povstanou.
A budou Tě soudit.
Za všechny ty rány, které bez milosti dáváš.
jen hračkou pouhou.
Celé ty roky,
když chvíli jsi měl dlouhou.
Stále jsi zkoušel,
co vlastně vydržím.
Jestli se zlomím,
nebo se k Tobě znova připlazím.
Měla jsem tě ráda
a odpouštěla jsem hodně.
Vždy jsem radši odešla,
než podlehla vlastní zlobě.
Teď však je konec.
Okovy praskly.
Opustil jsi mě,
prosit, ať vrátíš se zpět, Tě nebudu.
Však věř, že jednou Tvé oběti povstanou.
A budou Tě soudit.
Za všechny ty rány, které bez milosti dáváš.
Na břehu jezera dívka stojí,
mezi stromy měsíční zář k ní proniká,
myslí jen na jedno, vše ostatní jí uniká.
Naklání se nad hladinu,
prý život pro ni nemá žádnou cenu.
Slzy po tváři jí stékají,
velké jako kapky deště,
vpovzdáli psi štěkají,
co může od života čekat ještě.
Měla svého milého, měla ho ráda,
milovala ho více než jako kamaráda.
Dala by za něj život i duši,
on zranil její city,
teď pro jinou má uši.
Pokračování básničky
mezi stromy měsíční zář k ní proniká,
myslí jen na jedno, vše ostatní jí uniká.
Naklání se nad hladinu,
prý život pro ni nemá žádnou cenu.
Slzy po tváři jí stékají,
velké jako kapky deště,
vpovzdáli psi štěkají,
co může od života čekat ještě.
Měla svého milého, měla ho ráda,
milovala ho více než jako kamaráda.
Dala by za něj život i duši,
on zranil její city,
teď pro jinou má uši.
Pokračování básničky
Básničky 261 - 270 / 2101
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2023 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy