Odeslání básničky 874080 na e-mail

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Jméno příjemce:

E-mail příjemce: (!)

Předmět: (!)

Nadpis: skrýt

Básnička:

Kdesi, vprostřed temných lesů nehezký domek byl, do něhož ani človíček nikdy nevstoupil. V tom domku žila kouzelnice, co jméno měla Kordočice. U ní musela Kráska žít, jež nesměla spatřit ani Slunce svit. „Už se nikdy neukážeš, mladá! Každý jen krásu tvou postrádá! A já? Holčice! Pověz jen! Copak ty? Nevíš, že královnou jsem?!” A ze dveří ji vyrazila. Babice za ní zaskřehlila: „Teď je tvá krása navždy spící! Proměním tě v Netvořici zcela.” Zlověstný vítr, zlé čarodějky sluha, odnesl Krásku do lesa. Byla bledá, tuhá, prokřehly jí líce. Už nebyly těmi, jimiž byly dřív. V nich krása se již nezračila více, jaký to zlý náhle stal se div! Kouzlo jí vtisklo do tváře hustou srst a namísto vlasů měla pleš. Její ruce pokryly jí slzy. jen oči její neskrývaly v sobě kouzla lež. Ty zůstaly stejné, jaké měla odjakživa, v nich zářila čistota a láska trpělivá. Náhodou, či osudu chtěním snad, spatřila Kráska v měsíčním svitu nádherného koně a vedle něj mladého jezdce stát. „Ach. Jaký to zjev!” zvolal. „Co jste zač? Vypadáte, jak pohrabáč!” Kráska div nepropukla v smích. „Jak bludička tu chodím po lesích. Jsem Netvořice.” „Ach, jak vlídný máte hlas... A vaše srdce, zjev všech krás! Odpusťte. Nechtěl jsem vás pohrabáčem oslovit, snažil jsem se vám jen dvořit. Odpusťte mi, jasná paní, byla jste zlým přeludem, teď mé jste zdání líbezné a křehké jako stín. Já vás z těch kouzel vysvobodím.” „Nač lichotek pro mne, vzácný pane, brzy mne lstivý vítr odvane. Vy jste krásný, smím vidět úsměvné upřímnosti lesk, jež dokázal utišit mou lítost a stesk.” Po chvíli jen pohladil ji princ v jejím stísnění a vše změnilo se v osud spřízněný. Náhle rozhodli se blesk i hromek a udeřili na ten domek, v němž ona zlá, nelítostná bytost žila, a Netvořice v Krásku se zpátky proměnila. A tak s krásným jezdcem jede pár delších chvil, že synem je králi, jí prozradil. Svatba tam byla převeliká, ještě dnes se mezi lidmi o ní říká. A to je konec pohádky, teď jsme opět za vrátky. (!)

Vzkaz:

Šablona: žádná vzorek * * * * * * * * * * vzorek = = = = = = = = = = vzorek =.=.=.=.=.=.=.=.=.= vzorek / / / / / / / / / / vzorek /-/ /-/ /-/ /-/ /-/ vzorek /-/-/-/-/-/-/-/-/-/ vzorek /=/ /=/ /=/ /=/ /=/ vzorek /=/=/=/=/=/=/=/=/=/ vzorek /:/:/:/:/:/:/:/:/:/ vzorek /_/ /_/ /_/ /_/ /_/ vzorek /_/_/_/_/_/_/_/_/_/ vzorek + + + + + + + + + + vzorek +-+-+-+-+-+-+-+-+-+ vzorek - - - - - - - - - - vzorek -.-.-.-.-.-.-.-.-.- vzorek -------------------- vzorek : : : : : : : : : : vzorek :-:-:-:-:-:-:-:-:-: vzorek :.:.:.:.:.:.:.:.:.: vzorek | | | | | | | | | | vzorek |-|-|-|-|-|-|-|-|-| vzorek |_|_|_|_|_|_|_|_|_| vzorek . . . . . . . . . . vzorek .:.:.:.:.:.:.:.:.:. vzorek ./././././././././. vzorek .|.|.|.|.|.|.|.|.|.

Napište prosím číslicemi: devět šest tři (!)