Nastavení Odeslat básničku na: E-mail -| Vodafone | O2 | T-Mobile | Slovensko

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Jméno příjemce:

E-mail příjemce: (!)

Předmět: (!)

Nadpis: skrýt

Básnička:

Rozmarýnka: „Kdo se vydá spolu se mnou podívat se k jezírku?” Děti: „Půjdem všichni!” Vločka: „Viděla jsem v tom jezírku vánoční vílu Leknínku. Říkala, že moc si přeje, abychom ji šli navštívit.” Paprsek: „Myslím, že asi nám všem chtěla by možná něco říct.” Vichr: „K jezírku se nedostane ani jeden z vás! Tu vílu krásná paní Zima střeží. A při ní stihl by vás krutý mráz!” Vánek: „Ale, ale. Vichře! Přece nezabráníš dětem jíti. Slunce ukáže jim cestu, myslím, že právě pro ně svítí.” Vichr: „No tak dobře, ať si jdou, snad paní Zimy se neleknou.” Rozárka: „Tak už pojďme! Jezírko je v dálce, poběžme přece rychleji k té krásné víle Leknínce!” Vypravěč: „Běželi krutou závějí.” Oliva: „Ach, vidíte ty smutné stromy? Jak jsou zmrzlé a bez listí?” Hvězda: „Žití se k nim opět vrátí, vždyť jen ušly, naštěstí.” Strom: „Překrásný sen se mi to zdá, vidím děti opodál.” Snížek: „Přikryji tě, stromečku, ještě víc a sny krásnější se k tobě rozletí.” Rozmarýnka: „Jé, už vidím to jezírko, poběžte se mnou. Rozárko! Slyšíš, jak ta voda zpívá? Je zmrzlá, avšak stále živá.” Rozárka: „Vidím, vidím, Rozmarýnko, a slyším ji, ale jen malinko.” Vypravěč: „Čím blíž jezírku děti byly, v ledu se písně rozvětvily.” Paní zima: „Lekníno, tak už se kolem nerozhlížej!” Víla Leknínka: „Ach, co mohu vidět víc? Jen závěj, když se dívám stále rovně. Vpravo však vidím... Už jdou děti!” Paní Zima: „Sněhule jim nožky chrání. Mému chladu však se neubrání!” Víla Leknínka: „Nebuď tak krutá přece, Zimo milá, vždyť právě v nich je žití síla. Děti prospějí mně i tobě přece, tak prosím, se mnou rozhlédni se...” Vypravěč: „A tak se paní Zima rozhlédla, jen lehce. A cítila Sluníčko hřejivé, jež dlouhou cestou k jezírku vedlo děti trpělivé.” Paprsek: „Jééé, hele, už jsme na místě. Ale... Kde je ta Leknínka?” Hvězda: „Paprsku, copak ji nevidíš? Vždyť není tak malinká!” Vypravěč: „A hvězda jim posvítila k místu, kde byla.” Víla Leknínka: „Jen z legrace jsem se vám, děti, skryla. Jsem ráda, že jste našly to, co hledala vaše srdíčka. Jsem Leknína vánoční a nelehká je ke mně cestička. Královna Zima mne tu střeží, pustíte mne do svých dveří? Jen stačí otevřít srdcí dvířka a nemusím už kvést u jezírka. Budu v jezírku vaší lásky kvést, a radosti dám vám rolničku, když přijmete mne za sestřičku.” Vypravěč: „A tak Leknínku děti k sobě přijaly.” (!)

Vzkaz:

Šablona:

Napište prosím číslicemi: osm nula jedna (!)

» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby

Verše

Odeslání básničky 779076 na e-mail